Kolik jídla na trek vlastně stačí, se pozná až třetí den, kdy dojde energie. Projdeme, jak si spočítat denní porci, kdy se vyplatí dehydrované jídlo a kdy obyčejné trvanlivé potraviny. Nejvíc se chybuje v odhadu celkového množství, ne ve výběru konkrétních potravin.
Kolik unesete na zádech, se nedá odhadnout pohledem na batoh v obchodě. Rozhoduje poměr k vlastní tělesné hmotnosti, ne absolutní číslo v kilogramech. Vysvětlíme pravidlo čtvrtiny až třetiny váhy, jak si limit spočítat doma a jak rozdělit náklad ve skupině.
Ultralight bivak škrtá váhu všude, kde to jde, a nechává jen to, co se dá použít vícekrát nebo bez čeho se prostě nedá spát. Minimalistický seznam výbavy: spací systém, tarp, vařič na líh i to, co jako první zůstává doma.
Kempování u auta se řídí jinými pravidly než trek s batohem na zádech. Seznam výbavy na kempování, která dává smysl, když nenosíte na zádech: velký stan, komfortní matrace, chladicí box, vařič i osvětlení tábora.
Tenhle seznam neřeší, co si vzít pro sebe, to zůstává stejné jako na kterýkoli jiný výlet. Jde jen o výbavu pro psa navíc: vodu a misku, pamlsky, obojek nebo postroj, pytlíky, klíšťovou ochranu a malou lékárničku.
Tenhle seznam neopakuje běžný obsah batohu, který patří do výbavy pokaždé. Jde jen o to, co si vzít s dětmi na túru navíc: víc vody a svačin, náhradní oblečení, dětskou lékárničku, ochranu proti slunci a hmyzu a pár motivačních drobností.
Tenhle seznam nepřidává základní věci, které patří do batohu celý rok. Soustředí se jen na to, co navíc potřebujete, když teplota klesne pod bod mrazu a cesta zbělá: vrstvení, návleky, mačky, termosku i náhradní baterie.
Base weight je váha batohu se vším, co v něm nosíte celou túru, mimo jídlo, vodu a palivo. Vysvětlíme, co se do něj počítá, jaký cíl dává smysl na jaro až podzim a jak váhu snižovat, aniž byste hned kupovali novou výbavu.
Číslo na krabici powerbanky a reálná kapacita, kterou dostanete do telefonu, se liší klidně o třetinu. Vysvětlíme, kde se ta energie ztrácí a kolik mAh dává smysl na jednodenní výlet, vícedenní trek i delší expedici.
Lumeny dnes na krabicích čelovek vylétly do tisíců, dosvit a výdrž se ale měří úplně jinak. Vysvětlíme, co která hodnota znamená, jak se čte norma ANSI/PLATO FL1 a kolik lumenů reálně stačí na túru.
Značení tuhosti podešve písmeny A až D pomáhá porovnat turistickou obuv napříč katalogy. Vysvětlíme, co která kategorie znamená, k jakému terénu se hodí a kdy umožňuje nasadit mačky.
Vodní sloupec je číslo v milimetrech na visačce stanu i bundy, jenže hodnota, která stačí na tropiko, u podlážky ani zdaleka nestačí. Vysvětlíme, jak se sloupec měří a jaká čísla stačí na které díly výbavy.
R-value karimatky je jediné číslo na štítku, které řekne, jestli vás v noci nebude mrznout záda. Vysvětlíme, co hodnota znamená, jaké pásmo stačí na kterou sezónu a jak se R-value sčítá při vrstvení dvou podložek na sebe.
Denier, DWR a roll-top potkáte v popisu skoro každého batohu, ale málokdo přesně ví, co znamenají. Vysvětlíme čtyři pojmy, se kterými se setkáte nejčastěji, a řekneme, na co se ptát dál.
Nová bota z krabice není bota připravená na osmihodinovou túru. Poradíme, jak boty rozchodit postupně, kdy zkrátit trasu a kdy poznáte, že bota prostě nesedí a rozchození ji nezachrání.
Nordic walking hole vypadají jako kratší trekové hole, ale patří k nim úplně jiná technika. Vysvětlíme, čím se liší poutko, nástavce a odpich od klasických trekových holí a jak se naučit správný krok, aby paže opravdu pracovaly.
Vařič rozhodne, jak rychle se voda ohřeje. V čem se vaří, řeší tenhle text: ešus, hrnce a sady z hliníku, titanu i nerezu, jaký objem zvolit podle počtu lidí a proč poklice dělá víc, než se čeká.
Ne každá plynová kartuše sedne na každý hořák a ne každá kartuše zvládne mráz stejně. Vysvětlíme rozdíl mezi šroubovací a nášlapnou kartuší, proč se chování směsi plynu mění s tím, jak kartuše ubývá, a jak s prázdnou nádobkou naložit.
Plyn a líh se v katalogu tváří podobně, v terénu se ale chovají úplně jinak, hlavně pod bodem mrazu a ve výšce. Srovnáme oba typy vařiče bod po bodu: rychlost, chování v zimě, hmotnost na celou cestu, dostupnost paliva a bezpečnost provozu.
Ponožky rozhodují o pohodlí na túře víc, než se čeká, a puchýř často začíná právě u nich. Poradíme, jak vybrat mezi merinem a syntetikou, jakou výšku lemu zvolit podle bot a proč tloušťka musí sedět na konkrétní pár, ne na počasí.
Kalhoty se na výběr vybavení řeší až jako poslední, přitom rozhodují o tom, jestli budete v dešti v suchu od pasu dolů. Ukážeme rozdíl mezi softshellem a nepromokavou variantou, k čemu je odepínací nohavice a kde se vyplatí zesílení.
Termoprádlo není jen silnější tričko. Na mrazivém hřebeni nebo na stání u vleku rozhoduje gramáž a střih víc než u letní základní vrstvy. Ukážeme, podle čeho vybrat soupravu, která hřeje, a ne jen škrtí.
Vodní sloupec na cedulce říká míň, než si lidé myslí, a prodyšnost se dá číst ještě hůř. Rozebereme, co obě čísla znamenají v terénu, k čemu slouží DWR úprava a na které detaily kapuce a zipů se vyplatí dívat se dřív než na tabulku.
Softshellová bunda a hardshell řeší počasí úplně jinak a záměna jedné za druhou se pozná už v první hodině deště nebo prvního poryvu na hřebeni. Ukážeme, podle čeho se rozhodnout a kde má každá z nich svůj strop.
Prostřední vrstva rozhoduje o tom, jestli na zastávce vydržíte deset minut, nebo se rozklepete po třech. Fleece, syntetická vata i lehká péřovka hřejí každá jinak a hodí se do jiné situace. Ukážeme, podle jaké gramáže a podle jakého počasí vybírat.
Základní vrstva rozhoduje o tom, jestli vám bude na túře dobře nebo mizerně, dřív než na to stihne teplota vzduchu. Merino a syntetika řeší pot úplně jinak a rozdíl poznáte hlavně druhý den treku. Ukážeme, kde která látka vítězí a kde prodělá.
Špatná velikost bot zkazí i tu nejlepší túru, a chyba se dělá už doma při výběru čísla. Ukážeme, jak si nohu doma změřit, čemu se říká drop a jak boty správně zkoušet, aby vám na sestupu netlačily prsty.
GORE-TEX slibuje suchou nohu za každého počasí, ale to platí jen do chvíle, kdy voda přeteče přes okraj boty. Vysvětlíme, jak membrána doopravdy funguje, čím se liší od nepromokavé úpravy kůže a kdy vám v botě spíš uškodí.
Kožená bota vydrží roky, ale schne dny. Textilní vyschne za noc, ale prodře se u paty za sezonu. Ukážeme, kde se která volba svršku vyplatí a jak o ni pečovat, aby vydržela co nejdéle.
Kotníková bota nedrží kotník tak pevně, jak si lidé v obchodě myslí, a víru v jistou oporu si často platí zbytečnou váhou navíc. Poradíme, podle jakého terénu se má střih volit a kdy vysoký manžet pomáhá jen na oko.
Ultralehký stan ušetří na zádech i kilo, ale účet přijde jinde. Tenčí látky, kratší životnost, stavba na trekové hole a u jednoplášťových modelů kondenzace nad hlavou. Poradíme, podle čeho ultralight stan vybírat a komu se nevyplatí.
Rodinný stan se vybírá podle jiných čísel než trekový. Rozhoduje výška, ve které se dá stát, počet oddělených kabin a čas potřebný na stavbu ve dvou lidech. Poradíme, co u kempového stanu opravdu sledovat a kde se rodiny nejčastěji seknou.
Stan pro 2 osoby bývá v katalogu podstatně těsnější, než vypadá. Poradíme, jak vybrat dvoumístný stan podle šířky podlážky, počtu vchodů a apsid, hmotnosti na osobu a co vodní sloupec doopravdy znamená.
Jednomístný stan nesete celý sám, takže se hmotnost počítá dvakrát. Poradíme, jak vybrat stan pro 1 osobu podle délky ložnice, velikosti apsidy a balicí hmotnosti a kdy se vyplatí vzít radši lehkou dvojku.
Samonosný stan postavíte i na skále, tunelový dá nejvíc místa na kilo a geodet ustojí sníh. Poradíme, jak se která konstrukce chová ve větru, jak se staví v dešti a proč se voda sráží i uvnitř dokonale nepromokavé plachty.
Tři typy karimatek se liší skoro ve všem kromě jednoho: izolaci od země neprozradí tloušťka, ale hodnota R. Srovnáme pěnovou, nafukovací a samonafukovací podložku podle odolnosti, komfortu, váhy i rizika propíchnutí.
Tři čísla na štítku spacáku neříkají to, co si většina lidí myslí. Komfort se měří na modelové ženě, limit na modelovém muži a extrém je hranice přežití, podle které se nevybírá. Vysvětlíme, co norma měří a co do ní nepatří.
Peří vyhrává na váze a objemu, syntetika ve vlhku a na ceně. Rozdíl se ale neschovává jen v číslu fill power, které samo o sobě neříká, jak spacák hřeje. Projdeme obě náplně proti sobě včetně praní, skladování a původu peří.
Mumiový spacák hřeje líp, dekový se v něm líp spí. Rozdíl dělá objem vzduchu, který musíte v noci prohřát, a taky kapuce, kterou dekový spacák obvykle nemá. Projdeme oba tvary proti sobě včetně spojování dvou deků do jednoho lůžka.
Nepromokavost batohu se skládá ze tří různých věcí, které se pravidelně pletou dohromady: z látky, ze švů a zipů a z pláštěnky přes batoh. Projdeme, proč promokne i batoh z vodotěsného materiálu a proč vnitřní vak spolehlivě zachrání spacák tam, kde potah selže.
Bezrámový ultralight batoh váží polovinu toho, co běžná trekovka, a do určité váhy nákladu se nese skvěle. Nad ní se z něj stane pytel visící na ramenou. Projdeme, kde ta hranice leží, co umí materiály Dyneema, X-Pac a Ultra a komu se ultralight batoh nevyplatí.
Slovo krosna dnes v e-shopech označuje dvě různé věci a rozdíl mezi vnějším a vnitřním rámem se přitom pozná hned v prvním stoupání. Projdeme, podle čeho se vybírá batoh na vícedenní trek, kolik toho reálně unese a co na něj smí zvenku.
Denní batoh se nevybírá podle stejných parametrů jako trekový. Rozhoduje u něj přístup k vodě, váha prázdného batohu a to, jestli má pás, který vůbec dosedne na kyčle. Projdeme, co musí batoh na jednodenní túru mít a kde se dá ušetřit.
Dětský turistický batoh se nevybírá jako zmenšenina toho vašeho. Rozhoduje objem podle věku, tvarovaná zádová opora a váha, kterou do něj naložíte. Nejčastější chyba je koupit batoh na vyrůst, protože prázdný objem svádí k tomu ho zaplnit.
Dámský batoh není unisex model v jiné barvě. Liší se délkou zad, tvarem ramenních popruhů i rozevřením bederního pásu. Projdeme, co z toho poznáte hned při zkoušení a kdy vám naopak sedne líp obyčejná unisex verze.
Nejmenší lékárnička z drogerie zvládne odřené koleno a tím to končí. Projdeme, co má obsahovat lékárnička na túru na jeden den a co k tomu přibrat na vícedenní trek. Háček je v tom, že nejvíc práce odvede pár položek, které se do koupených setů skoro nedávají.
Většina lidí si nůž na túru vybírá podle vzhledu a pak ho měsíce nosí v batohu, aniž by ho jednou otevřela. Projdeme, kdy stačí lehký zavírák, kdy má smysl multitool a kdy pevná čepel, a co znamenají údaje o oceli a tvrdosti. Nejčastější omyl je shánět co nejtvrdší ocel, protože právě ta se v terénu brousí nejhůř.
Hole nejvíc oceníte v dlouhém sestupu, kdy část váhy převezmou ruce. Většina lidí ale řeší materiál a hmotnost, přitom rozhoduje aretace a délka, kterou si musíte umět přestavit za chůze. Projdeme typy holí, rukojeti, talířky i techniku do kopce a ze svahu.
Buzola patří k pár věcem v batohu, které fungují bez baterie i bez signálu. Projdeme, čím se liší desková buzola od kompasu na klíčence, k čemu je deklinace a jak vzít azimut z mapy.
Studánka u značky vypadá čistě a i tak z ní můžete odejít s giardiózou. Projdeme čtyři způsoby, jak si vodu v přírodě upravit, a hlavně to, co který z nich nezvládne. Nejčastější omyl je koupit filtr a spolehnout se, že pokryje úplně všechno.
Stejná délka trasy může znamenat pohodovou procházku i osmihodinovou dřinu. Rozhoduje převýšení, povrch pod nohama a počasí ve výšce. Ukážeme, co do odhadu náročnosti patří a proč se nejčastěji podcení sestup.
Na první samostatný výlet do přírody nepotřebujete drahou výbavu ani kondici na Alpy. Pokazí ho většinou něco jiného: pozdní odchod z domu a trasa, která na mapě vypadala nevinně. Projdeme, jak vybrat první túru, kolik si na ni nechat času a co si opravdu vzít.
Dvanáct kilometrů na mapě vypadá jako klidné odpoledne. V terénu z toho umí být celý den, protože se počítaly kilometry a zapomnělo se na převýšení. Ukážeme, jak naplánovat trasu, kterou opravdu ujdete, a kde nechat rezervu, aby se poslední hodina nešla po tmě.
Stan v národním parku postavíte legálně jen tam, kde to správa parku výslovně dovolí. Bivak má vlastní pravidla a v každém ze čtyř českých parků vypadají trochu jinak. Projdeme, co říká zákon, kde končí volnost a kam se dá jít spát bez rizika pokuty.
Sedm principů Leave No Trace vzniklo pro americké národní parky a část z nich se do českých hor musí přeložit. Projdeme je jeden po druhém i s tím, co u nás říká zákon o ohni a o noclehu venku. Háček je v drobnostech, na kterých většina lidí zakopne: bivak není totéž co táboření.
Kde se smí stanovat v ČR, neurčuje jediný paragraf. Zákazy jsou roztroušené v lesním zákoně, v zákoně o ochraně přírody a v návštěvních řádech parků. Projdeme, co kde platí, čím se liší bivak od táboření a proč souhlas vlastníka potřebujete i na místě, kde žádná cedule nic nezakazuje.
Barva turistické značky neurčuje, jak je trasa těžká. Většina lidí si to ale myslí a podle toho plánuje výlet. Projdeme, co pásová značka opravdu znamená, jak se čte rozcestník a proč se v zimě nad lesem chodí podle tyčí.
Horská služba má nonstop tísňovou linku 1210, vedle ní platí evropská 112 i národní tísňová čísla. Projdeme, které z nich v horách vytočit, co říct operátorovi jako první a jak popsat místo, na kterém stojíte. Háček bývá v pohraničí, kde se telefon přihlásí k zahraniční síti a kratší tvar čísla nemusí projít.
Klíště se nejlíp odstraňuje hned, ne až doma za dvě hodiny. Stačí na to úzká pinzeta nebo karta z lékárničky a rovný tah kolmo od kůže. Nejvíc škody napáchají rady, které se drží nejdéle: olej, mazání a otáčení.
Za puchýřem stojí tření, vlhko a špatně padnoucí bota. Rozhoduje se o něm dřív, než vyrazíte z domu. Projdeme prevenci i ošetření včetně toho, kdy puchýř raději nepropichovat.
Podchlazení nezačíná u nuly na teploměru. Stačí pár stupňů nad nulou, vítr a mokré tričko, a člověk se dostane do potíží během jedné zastávky na hřebeni. Projdeme příznaky jednotlivých fází, čím se liší postup u lehkého a u těžkého případu a proč se u podchlazeného nikdy nesahá po alkoholu.
Bouřka v horách přijde rychleji, než většina lidí čeká, a nejhorší je chvíle, kdy počítáte, jestli ještě stihnete vrchol. Projdeme, kam sestoupit, kterým místům se vyhnout a jak si stoupnout, když už není kam. Háček je v tom, že nejčastější chyba se nedělá na hřebeni, ale ráno u snídaně.
Úraz hodinu chůze od nejbližší silnice vypadá jinak než pád na chodníku. Projdeme, co udělat v prvních minutách u bezvědomí, krvácení a zlomeniny a jak zavolat pomoc na správné místo.
Hory u nás nejsou vysoké a bezpečnost v horách se kvůli tomu často odbývá větou, že se to nějak stihne. Projdeme, co si spočítat před odchodem, jak číst výstrahy ČHMÚ a značení a kdy přestat improvizovat a zavolat Horskou službu. Háček bývá v návratu, většina plánů počítá s cestou nahoru a čas na sestup se dopočítává až za pochodu.
Stejný batoh se stejnými věcmi může táhnout dozadu, nebo sedět. Rozdíl dělá pořadí, ve kterém se do něj věci naskládají. Projdeme, co patří ke zádům, co dolů a co si nechat po ruce.
Turistické boty se nekazí od podrážky, ale od špatně zvolené velikosti a zbytečně tuhé podešve. Poradíme, jak vybrat trekové boty podle terénu, čím se liší kůže od textilu, kdy membrána pomůže a kdy překáží, a jak je zkoušet, aby vás na sestupu netlačily palce.
Stan se nevybírá podle jednoho čísla na etiketě. Rozhoduje konstrukce, počet vchodů, velikost apsidy a to, kolik jste ochotni nést. Poradíme, podle čeho vybírat, kde se šetření vymstí hned při prvním dešti a kdy stačí levnější kopule z hypermarketu.
Karimatka vás v chladné noci zahřeje víc než spacák, protože náplň pod tělem stejně nehřeje. Poradíme, jak vybrat karimatku podle R-value, čím se liší pěnová, nafukovací a samonafukovací a kde se šetření nevyplácí.
Spacák sám o sobě nehřeje, jen udrží teplo, které vyrobíte. Poradíme, jak ho vybrat podle teplotních hodnot na štítku, kdy dává smysl peří a proč se lidé spálí na údaji extrém.
Batoh na túře cítíte celou dobu a rozhoduje o něm míň objem a víc záda. Poradíme, jak ho vybrat podle délky výletu, jak poznat sedící zádový systém a proč se váha nese na kyčlích.
Vícedenní túra přidá k základnímu balení celý nocleh a s ním zhruba osm až deset kilo. Projdeme, co si vzít na vícedenní túru navíc oproti jednodence: spací systém, vaření, hygienu a náhradní oblečení. Nejhůř se přitom odhaduje jídlo a palivo.
Na jednodenní túru se dá sbalit za pět minut a stejně na něčem prodělat. Projdeme položku po položce, co má v batohu být pokaždé a kolik toho reálně stačí. Nejčastěji chybí čelovka, protože se přece vracíte za světla.
Seznam vybavení na turistiku vypadá jinak pro nedělní okruh a jinak pro čtyři dny v horách se stanem. Projdeme pět kategorií, ze kterých se každé balení skládá, a řekneme, co v které rozhoduje. Nejčastější chybou přitom bývá kilo navíc, které jste za celý výlet nevytáhli.
Ramena vás po dvou hodinách chůze bolet nemusí ani s plně naloženým batohem. Projdeme pořadí, ve kterém se batoh nasazuje a utahuje, a kam v něm leží nejtěžší věc. Většina lidí přitom začíná od ramen, což je přesně obráceně.
Litry na štítku jsou nejméně spolehlivý údaj z celého popisu batohu, a přesto se podle nich nejčastěji nakupuje. Projdeme, jaký objem batohu potřebujete na jednodenku, na víkend, na trek se stanem i na putování po horských chatách. A proč větší batoh skoro vždycky skončí jako těžší batoh.
Na štítku 20 000 mAh, v telefonu ani ne tři nabití. Powerbanka na túře stojí a padá na tom, kolik energie z ní reálně dostanete a kolik gramů za to ponesete. Projdeme kapacitu, výkon, chování v mrazu i to, proč se malý solární panel na batohu skoro nikdy nevyplatí.
Čelovku většina lidí kupuje podle jednoho čísla na krabici a doma zjistí, že nejsilnější režim vydrží sotva dvě hodiny. Projdeme, jak vybrat čelovku podle toho, kdy ji budete skutečně používat, a co znamenají lumeny, dosvit a údaj o výdrži. Nejvíc lidí nakonec zklame napájení, ne svítivost.
Vařič je jediný kus turistické výbavy, který hoří, a to mu dává vlastní pravidla. Projdeme, jak vybrat vařič podle toho, co na túře opravdu vaříte, a proč o rychlosti rozhoduje spíš vítr než výkon hořáku. Nejčastější omyl je koupit nejsilnější model a pak si na něm denně ohřát dva hrnky vody.
Na hřebeni bývá i v půlce srpna deset stupňů, vítr a déšť, i když jste dole vyráželi v tričku. Třívrstvý systém řeší, jak na to zareagovat během minuty a netahat přitom půl skříně. Nejvíc dnů si lidé zkazí tím, že vyrazí do stoupání o vrstvu navíc.
