Denní batoh nemá nést deset kilo. Má se s vámi hýbat, nepřekážet při zvednutí ruky nad hlavu a mít vodu po ruce. Podle toho se vybírá úplně jinak než šedesátka na trek, kde rozhoduje rám a tuhost pásu.

Proč se pásmo drží mezi osmnácti a třiceti litry

Pod osmnáct litrů se batoh začne chovat jako městský. Bunda a svačina se do něj vejdou. Termoska, čelovka, lékárnička a suché ponožky už společně ne. Na letní procházku k rozhledně to stačí. Na celý den v Jeseníkách už moc ne.

Třicítka je horní hranice, u které má ještě smysl mluvit o denním batohu. Nad ní přibývá polstrování, tužší rám a hmotnost, kterou na jednodenní túře nevyužijete.

Zima posune celé pásmo o pár litrů nahoru. Péřová vesta, silnější rukavice a termoska zaberou v únoru tolik místa, co v červenci celá výbava. Rodič, který nese dítěti svačinu i bundu, si k vlastnímu objemu přidá dalších pět až deset litrů.

Dvacítka a pětadvacítka pokryjí většinu českých jednodenních túr. Třicítku oceníte, když chodíte v mezisezoně nebo když s sebou taháte fotoaparát.

Voda, ke které dosáhnete za chůze

Na celý den v létě počítejte zhruba s půldruhým až dvěma litry vody, v horku i s víc. To jsou skoro dva kilogramy, tedy nejtěžší věc, kterou v batohu ponesete.

Boční kapsa má jednu zkoušku, kterou musí projít.

Dosáhnete do ní za chůze, aniž byste batoh sundali? Šikmo střižená elastická kapsa to obvykle zvládne, rovná a hluboká kapsa ze stejné látky ne. Kdo na láhev nedosáhne, pije míň. Odpoledne se to pozná na tempu i na náladě.

Hydratační vak, tedy plochý vak v batohu s hadičkou vedenou po ramenním popruhu, tenhle problém obchází.

Pijete průběžně a batoh nesundáváte. Výměnou za to dostanete jinou nepříjemnost. Nevidíte, kolik vody vám zbývá, a na jednodenní túře po hřebeni nemáte kde doplňovat. Kdo vak používá, ať s sebou vezme i jednu láhev jako kontrolu množství. V mrazu zamrzne hadička dřív než cokoli jiného, nejčastěji v odkrytém úseku podél ramenního popruhu. V lednu je jednodušší vzít termosku.

Co musí být po ruce, aniž byste batoh sundali

Na jednodenní túře se batoh nerozbaluje. Sáhne se do něj třicetkrát za den pro maličkost, a právě tím se poznají dobré kapsy.

Nejužitečnější je kapsička na bederním pásu. Vejde se do ní tyčinka, jelení lůj a telefon, tedy věci, kvůli kterým se jinak za den zastavíte desetkrát.

Síťová kapsa přes celá záda batohu spolkne mokrou bundu nebo svlečenou mikinu. Nasazujete ji zpátky za pochodu, což u stoupání s prudkými změnami teploty oceníte víc, než čekáte. Kapsa v klopě nebo přední zipová kapsa patří čelovce, lékárničce a mapě. Zbytek batohu klidně může být jeden velký prostor. Vnitřní přepážky u denního batohu spíš překážejí, protože rozdělují objem, který stejně celý nevyužijete.

Kdy stačí popruh a kdy chcete pořádný pás

U batohů kolem dvaceti litrů bývá bederní pás jen tenký popruh bez polstrování, do zhruba pěti kilo to stačí, protože jeho úkol je udržet batoh u těla a zabránit mu v houpání při seběhu.

Od šesti sedmi kilo výš chcete pás polstrovaný a dost široký, aby dosedl na kyčelní kosti a nezaryl se do boku. Poznáte to jednoduše. Když vás po dvou hodinách bolí ramena a klíční kosti, pás váhu nepřevzal.

Prsní popruh drží ramenní popruhy, aby nesjížděly z ramen. Utažený až k dušení dělá přesný opak a ve stoupání se s ním hůř dýchá. Na jeho sponě bývá píšťalka a v mlze nebo v hustém lese je na ni slyšet dál než na křik.

Nasazení zabere půl minuty a jde odspoda nahoru:

  1. Povolte všechny popruhy a batoh si nasaďte už naložený.
  2. Bederní pás usaďte tak, aby jeho horní hrana ležela na horním okraji kyčelní kosti, a utáhněte ho pevně.
  3. Ramenní popruhy přitáhněte jen tak, aby přiléhaly. Mají batoh držet u těla, váhu nechte na kyčlích.
  4. Prsní popruh utáhněte lehce, ať vám popruhy nepadají z ramen.

Velikost zádového systému u denních batohů většina výrobců neřeší a nabízí jeden univerzální rozměr. Když máte krátký trup a batoh vám vrchem přečnívá nad ramena, hledejte model ve velikosti S nebo dámskou verzi. U velkých batohů se délka zad měří vždycky, jak popisuje návod na výběr turistického batohu.

Kolik váží prázdný denní batoh

Rozptyl je větší, než by se čekalo. Bezrámové dvacítky z tenké tkaniny se dostanou pod půl kila. Běžná třicítka s výztuhou, odsazenými zády a polstrovaným pásem váží kolem kilogramu, někdy i o něco víc.

Za každý ušetřený gram platíte penězi nebo odolností. Tenká látka snese tah, ale hůř odolá odírání o skálu a kosodřevinu. Batoh, který na značkách po Brdech vydrží roky, se v žulovém terénu prodře výrazně rychleji.

U odsazených zad drží batoh od těla napnutá síťovina. Pocení to sníží a na letní jednodence to dává smysl. Odsunou ale těžiště dál od zad, takže vás batoh víc táhne dozadu. Při pěti kilech je to jedno. U patnácti byste to poznali v každém strmém kroku.

Na co si dát pozor

Nekupujte pětatřicítku s tím, že se bude hodit i na víkend. Skončíte s poloprázdným batohem, který na jednodenkách nosíte o půl kila těžší, než potřebujete. Zkoušejte batoh vždy naložený a nejlépe tím, co reálně nosíte. Prázdný batoh sedí každému. Rozdíl se ukáže až s termoskou, fotoaparátem a svinutou bundou uvnitř, protože se obsah opře do zad v jednom místě a hrana se otiskne přesně tam, kde vás pak celý den dře.

Do batohu i na letní jednodenní túru v horách patří teplá vrstva navíc, nepromokavá bunda, čelovka, základní lékárnička a nabitý telefon. Na hřebeni se počasí umí obrátit za půl hodiny a čtyřicet minut zpátky do sedla je v mokrém tričku najednou hodně.

Když se v horách zraníte, ztratíte orientaci nebo vás zastihne prudké zhoršení počasí, volejte Horskou službu na čísle 1210, případně tísňovou linku 112. Nečekejte, až se situace zhorší. S přibývající tmou a klesající teplotou se záchrana komplikuje.

Co koupit, když chodíte hlavně na jednodenky

Rozumná první volba je pětadvacítka s polstrovaným bederním pásem, kapsičkou na pásu a bočními kapsami, do kterých dosáhnete. Pokryje celodenní túru v Krkonoších i výlet s dětmi a nesvádí k přibalování.

Když váháte mezi dvěma objemy, vezměte menší. Volný objem si vždycky najde, čím se zaplnit.

Komu se tahle kategorie nehodí: kdo chodí výhradně na hodinové okruhy, nemusí kupovat nic a vystačí si s batohem, který má doma. A kdo aspoň jednou měsíčně přespí venku se spacákem, ať třicítku ani nezkouší. Bude ji cpát a půlka výbavy skončí přivázaná zvenku. Na takové túry patří velký batoh s rámem a nosným bederním pásem.