Vodní sloupec je číslo, které rozhoduje, jestli přečkáte noční bouřku v suchu, nebo s kaluží pod spacákem. Udává se v milimetrech a najdete ho na visačce stanu i bundy. Hodnota, která bohatě stačí na tropiko, ale u podlážky ani zdaleka nestačí.
Jak se vodní sloupec měří
Test je jednoduchý. Na tkaninu se postaví úzká trubice a nalije se do ní voda. Sloupec vody se zvyšuje, dokud tkaninou neprosákne.
Výška sloupce v milimetrech v okamžiku průsaku je výsledné číslo.
Vyšší číslo znamená vyšší odolnost proti tlaku vody, ne proti dešti obecně. Metodiky se mezi výrobci mírně liší, takže čísla dvou různých značek nejsou vždy stoprocentně srovnatelná. Berte vodní sloupec jako orientaci v rámci jedné značky, ne jako univerzální žebříček napříč celým trhem.
Bunda: kolik mm zvládne běžný déšť
U nepromokavých bund platí, že hodnoty zhruba mezi 5 000 a 10 000 milimetry zvládnou běžný déšť na túře po značených cestách. Kleknutí do mokré trávy nebo sezení na vlhkém kmeni klade na materiál vyšší nároky, protože váha těla tlačí na malou plochu.
Bundy nad 15 000 až 20 000 milimetry patří spíš do vysokohorského a expedičního použití, kde počítáte s celodenním vytrvalým deštěm a tlakem popruhů batohu na ramena.
Tropiko stanu: nižší číslo, než byste čekali
U tropika, tedy vnějšího nepromokavého pláště stanu, stačí zpravidla míň, než by člověk čekal po zkušenosti s bundami. Pro běžné počasí v Česku obvykle vystačí tropiko s vodním sloupcem zhruba mezi 1 500 a 3 000 milimetry.
Tropiko totiž nikdy neleží přímo na těle ani na zemi. Voda po něm stéká šikmo dolů a mezi tropikem a vnitřním stanem proudí vzduch, takže tlak, kterému materiál čelí, je nižší než u bundy nošené přímo na sobě. Na dlouhé vytrvalé bouřky nebo táboření na větrné pláni se vyplatí sáhnout k horní hranici tohoto pásma, nebo výš.
Podlážka a dno stanu: tady se šetřit nevyplácí
Dno stanu potřebuje výrazně vyšší vodní sloupec než tropiko. Ležící, sedící nebo klečící člověk vytváří na malé ploše mnohem větší tlak než kapky deště, takže se doporučuje zhruba 3 000 až 5 000 milimetrů, u tenčích nebo levnějších materiálů klidně víc.
Vlhká louka nebo rozmoklá tráva pod stanem otestují dno stejně spolehlivě jako průtrž mračen. Kdo staví na mokré zemi a ráno má vlhký spodek spacáku, má problém nejspíš v podlážce, ne v tropiku.
Proč nejde srovnávat čísla napříč výbavou
Tři různé kusy výbavy, tři různá pásma čísel, a přitom všechna popisují jeden fyzikální jev. Rozdíl dělá to, jaký tlak na materiál skutečně působí. Bunda visí na těle a čelí hlavně dešti hnanému větrem, tropiko je od vás oddělené vzduchovou mezerou, podlážka nese váhu celého ležícího těla soustředěnou do pár desítek centimetrů.
Proto nemá smysl kupovat stan podle čísla, které jste si zapamatovali z bundy, ani obráceně. Vyšší vodní sloupec u jednoho kusu výbavy neznamená, že je „lepší“ než nižší číslo u druhého, oba jen odpovídají jinému typu zátěže.
Referenční karta
| Díl výbavy | Orientační vodní sloupec |
|---|---|
| Tropiko stanu, běžné počasí | přibližně 1 500 až 3 000 mm |
| Podlážka stanu | přibližně 3 000 až 5 000 mm a víc |
| Nepromokavá bunda, běžná túra | přibližně 5 000 až 10 000 mm |
| Bunda, vysokohorské použití | 15 000 mm a víc |
Na co si dát pozor
Číslo na visačce platí pro nový materiál změřený v laboratoři, ne pro kus, který má za sebou tři sezony. Oděr, ohyb tkaniny a UV záření odolnost postupně snižují. Stan nebo bunda, která dřív zvládla vytrvalý déšť bez problému, může časem propouštět dřív, než byste čekali.
Vodní sloupec taky neřeší švy. I materiál s vysokým číslem propustí vodu netěsným švem, pokud není podlepený nebo natřený tmelem. Než začnete řešit vyšší třídu materiálu, ověřte radši, jestli švy stanu drží.
Shrnutí
Na běžnou českou turistiku hledejte u bundy vodní sloupec zhruba mezi 5 000 a 10 000 milimetry. U tropika stanu stačí méně, kolem 1 500 až 3 000. Na podlážce naopak šetřit nevyplácí, tam počítejte s vyšším číslem, protože tlak vlastního těla je horší než většina deště.
