Dvě čísla na visačce nepromokavé bundy rozhodují o tom, jestli budete v dešti suší, nebo mokří od vlastního potu. Vodní sloupec a prodyšnost spolu navíc soupeří, takže vyšší jedno číslo obvykle znamená horší druhé. Rozdíl mezi softshellem a hardshellem řešíme jinde, tady jde jen o to, jak číst parametry hardshellové bundy samotné.

Co znamená vodní sloupec

Vodní sloupec se udává v milimetrech a měří se tak, že se na tkaninu postaví trubice s vodou a sleduje se, při jaké výšce sloupce voda začne prosakovat. Vyšší číslo znamená vyšší odolnost proti tlaku vody, ne proti dešti obecně.

Orientačně platí, že bundy kolem 5 000 až 10 000 milimetrů zvládnou běžný déšť na běžné túře po značených cestách. Kleknutí do mokré trávy nebo sezení na vlhkém kmeni už na tuhle třídu klade vyšší nároky, protože váha těla tlačí na malou plochu a tlak lokálně stoupá výrazně nad hodnotu deště padajícího svisle. Bundy nad 15 000 až 20 000 milimetrů patří spíš do vysokohorského a expedičního použití, kde se počítá s dlouhým vytrvalým deštěm a tlakem batohu na ramena.

Metodiky měření se mezi výrobci liší a čísla různých značek nejsou navzájem přesně srovnatelná. Berte vodní sloupec jako orientaci v rámci jedné značky, ne jako univerzální žebříček.

Číslo na visačce navíc platí pro novou bundu změřenou v laboratoři, ne pro tu, kterou nosíte tři sezony. Opakovaný ohyb tkaniny, oděr o popruhy batohu a UV záření postupně snižují odolnost membrány i tkaniny kolem ní. Bunda, která před lety zvládla vytrvalý déšť bez problému, může po letech používání propouštět vodu v ohybech ramen dřív, než byste čekali, i když navenek vypadá v pořádku.

Statický tlak versus déšť za chůze

Laboratorní test vodního sloupce měří statický tlak vody stojící nad tkaninou, ne dopad kapek za větru. V terénu na bundu působí i dynamický tlak, tedy náraz kapek hnaných větrem a tření o popruhy batohu, který se do čísla na visačce nepromítá.

Proto se v praxi dvě bundy se stejným vodním sloupcem mohou v dešti chovat rozdílně. Kvalita švů, těsnost zipů a to, jak pevně bunda přiléhá pod popruhy batohu, ovlivňují výsledný pocit sucha stejně jako samotné číslo membrány.

Prodyšnost: RET a MVTR

Prodyšnost se udává dvěma různými způsoby a je snadné je zaměnit. RET, zkratka z anglického resistance to evaporative transfer, měří odpor tkaniny vůči prostupu vodní páry. Tady platí, že nižší číslo znamená lepší dýchání, protože klade menší odpor.

MVTR, tedy moisture vapour transmission rate, udává množství páry, které tkaninou projde za den na metr čtvereční. Tady je to naopak, vyšší číslo znamená lepší prodyšnost.

V praxi ani jedno z čísel nepopisuje, jak se bunda zachová při teplém dešti nebo v husté mlze. Membrána potřebuje ke své funkci gradient, tedy citelný rozdíl mezi tím, jak vlhko a teplo je pod bundou a jak venku. Když je vzduch venku vlhký skoro stejně jako uvnitř, pára nemá kam téct, a to platí bez ohledu na to, jaké RET nebo MVTR má bunda na cedulce.

DWR rozhoduje víc než membrána

Impregnace povrchu, označovaná zkratkou DWR z anglického durable water repellent, nechává vodu stékat po povrchu v kapkách místo toho, aby vnější tkanina nasákla. Dokud funguje, membrána pod ní dýchá normálně.

Jakmile DWR přestane fungovat, svrchní tkanina se nasákne vodou jako látková utěrka, přestože membrána pod ní zůstává celá a nepropustná. Bunda pak studí a přestává dýchat, protože promočená vrstva navrch funguje jako mokrý obklad, ne jako prodyšný textil. Ověřit se to dá jednoduchou zkouškou: pokropte suchou bundu vodou z kohoutku, a pokud kapky nesbíhají v korálcích, ale rozlévají se do tmavých skvrn, je čas na obnovu impregnace. Otřený DWR se dá vrátit k životu vypráním ve speciálním prostředku určeném přímo pro membránové oblečení, a následným zahřátím v sušičce na nízkou teplotu nebo přežehlením přes utěrku, které úpravu aktivuje teplem. U bundy, kterou nosíte většinu podzimu a zimy, tenhle krok stojí za zopakování jednou za rok, protože jinak platíte plnou cenu za dýchání, které tkanina fakticky neposkytuje.

Kapuce, na kterou se vyplatí sáhnout

Dobrá kapuce sleduje pohyb hlavy, ne obráceně. Vyzkoušejte ji v obchodě tak, že se rozhlédnete doleva a doprava, ne že si ji jen nasadíte a podíváte se do zrcadla zpříma. Kapuce, která se nehýbe s vámi, vám při pohledu do strany nastaví okraj přímo před oči.

Počet stahovacích šňůrek rozhoduje o tom, jak přesně kapuci vytvarujete. Jedna vzadu na temeni stáhne objem, další dvě u obličeje dorovnají tvar kolem lící. Levnější bundy mívají jen tu první, takže kapuce sedí jako pytel s otvorem, ne jako přilba. Kšilt vyztužený pružným drátkem si podrží tvar i v poryvu a nespadne do očí přesně ve chvíli, kdy potřebujete vidět na cestu.

Objemová kapuce, která se přetáhne přes horolezeckou přilbu, patří do hor a na ferraty, na běžnou turistiku po značených cestách je to jen zbytečný přebytek látky.

Zipy a odvětrání v podpaží

Vodotěsný zip má vlastní pryžovou vrstvu a nepotřebuje krycí légu, je tenčí a lehčí, ale dražší a hůř se zapíná v rukavicích. Klasický zip s krycí légou je levnější a spolehlivější v mrazu, přidává ale gramáž a objem. Podpažní zipy fungují jako pojistný ventil, který otevřete ještě předtím, než se stihnete zapotit, ne až potom. Výhoda proti rozepnutí hlavního zipu na hrudi je v tom, že bunda zůstane zavřená vepředu a nefouká vám do ní zpod batohu. V ostrém větru na hřebeni je otevřený podpažní zip nejrychlejší cesta k prochlazení, takže ho zase zavřete hned, jak přestanete stoupat.

Některé podpažní zipy mají za sebou síťovanou vložku, jiné jsou úplně otevřené. Síťovina brání dešti nebo hmyzu vniknout dovnitř při rozepnutém zipu, ale mírně omezuje proudění vzduchu oproti čistě otevřenému provedení. Pro běžnou turistiku je síťovaná varianta praktičtější, protože se dá nechat pootevřená i za horšího počasí.

Podšívka a pocit na kůži

Vnitřní strana membrány bývá potažená tenkou tkaninou zvanou tricot, která chrání křehkou membránu před oděrem od trika nebo flísu. Hladký tricot klouže lépe přes vrstvy pod bundou, hrubší úprava zase o něco lépe odvádí vlhkost z povrchu membrány.

U levnějších dvouvrstvých bund tuhle ochrannou funkci přebírá volně visící síťovaná podšívka. Je to nejtěžší řešení ze všech, ale zároveň nejodolnější vůči mechanickému poškození membrány zevnitř, což ocení lidé, kteří nosí bundu často a bez přílišné šetrnosti.

Kolik vrstev tkaniny bunda má

Dvouvrstvá konstrukce spojuje membránu jen s vnější tkaninou a uvnitř visí volná síťovaná podšívka. Je to nejlevnější a nejtěžší řešení, běžné u bund do města i na méně náročnou turistiku.

Dva a půl vrstvy nahrazuje vnitřní síťovinu tenkým ochranným nástřikem přímo na membráně. Bunda je lehčí než dvouvrstvá, ale nástřik se časem otírá a snižuje prodyšnost rychleji než u dražších konstrukcí.

Třívrstvá konstrukce laminuje membránu mezi vnější tkaninu a tenkou vnitřní vrstvu do jednoho celku. Je nejlehčí, nejprodyšnější a zároveň nejdražší, protože výroba laminátu je náročnější než prosté prošití vrstev k sobě.

Na co si dát pozor

Kdo srovnává dva modely jen podle vyššího čísla vodního sloupce, srovnává jen polovinu příběhu. Dvě bundy se stejnou třídou membrány se v terénu chovají různě podle toho, jak jsou ušité, kolik mají vrstev tkaniny a jestli mají dobrou kapuci. Než rozhodne jedno číslo, projděte si radši celou konstrukci popsanou výše.

Velikost zkoušejte se zapnutým zipem přes tlustší flís, ne jen přes tenké triko z obchodu. Bunda, která u krku škrtí, jakmile pod ní máte druhou vrstvu, bude na túře nepoužitelná právě ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete zapnout až nahoru. Rukávy zkontrolujte i s rukavicemi, manžeta se musí dát stáhnout tak, aby dovnitř nezatékalo, ale zápěstí nesvírala.

Shrnutí

Pro běžnou českou turistiku hledejte vodní sloupec zhruba mezi 5 000 a 10 000 milimetry, kapuci s aspoň dvěma stahovacími body a podlepené švy. Vyšší třídy má smysl řešit až u opakovaných výprav do vysokých hor, kde vytrvalý déšť a vítr trvají celý den. Impregnaci obnovujte pravidelně, protože to ovlivní pohodlí bundy víc než jakékoli číslo na visačce.