GORE-TEX je značka, ne synonymum pro nepromokavou botu. Membrána, která za tím názvem stojí, dělá jednu konkrétní věc: propouští páru ven a nepropouští kapalnou vodu dovnitř. Co se stane, když voda přeteče přes okraj boty nebo když vám v ní bude v létě horko, tahle základní definice neřeší.

Co je uvnitř svršku

Membrána GORE-TEX je tenká fólie z expandovaného polytetrafluoretylenu, zkráceně ePTFE. Materiál vzniká rychlým roztažením PTFE polymeru, díky kterému v něm vznikne mikroskopická síť pórů, podle výrobce má každý čtvereční palec membrány přes devět miliard těchto pórů. Póry jsou zhruba dvacet tisíckrát menší než kapka vody, takže kapalina jimi neprojde. Zároveň jsou asi sedmsetkrát větší než molekula vodní páry, která jimi naopak prochází bez problémů. Z toho principu plyne celá výhoda i celé omezení membrány: funguje jako jednosměrný ventil, ne jako neprodyšný obal.

Membrána sama by byla příliš křehká na to, aby v botě vydržela. Proto je zalaminovaná mezi vnější textilní nebo koženou vrstvu a vnitřní podšívku, které jí dodávají pevnost a chrání ji před oděrem.

DWR a membrána nejsou totéž

Svršek bot se navíc ošetřuje nepromokavou úpravou, zkráceně DWR, z anglického durable water repellent. Je to povrchová vrstva, která nutí vodu odpadávat v kapkách místo toho, aby se vsákla do materiálu. DWR se časem opotřebuje, hlavně otěrem a špínou, a přestane fungovat, i když membrána pod ní je pořád v pořádku. Voda pak svršek úplně smáčí, přestože dovnitř k noze se nedostane. Bota zvenku vypadá promočená, uvnitř máte sucho, ale nasáklý svršek váží víc a schne pomalu.

Tenhle rozdíl vysvětluje, proč lidem membránová bota „přestane být nepromokavá“, i když je membrána pořád funkční. Nepomůže nová bota. Pomůže obnovení DWR spreje na povrchu svršku.

Membrána v kůži funguje jinak než v textilu

Membrána nalaminovaná pod kůží se chová jinak než ta pod textilem, i když princip pórů je stejný. Kůže sama o sobě propouští vzduch hůř než tkaná textilie, takže kombinace kůže a membrány dýchá nejhůř ze všech variant, i kdyby byla membrána sebelepší.

Textilní svršek s membránou naopak dovolí páře projít dvěma prodyšnějšími vrstvami místo jedné husté kůže, takže se prodyšnost blíží tomu, co membrána teoreticky umí. Proto bývají letní a přechodové modely s membránou častěji textilní nebo kombinované, zatímco čistě kožené membránové boty míří spíš na zimu a nejnáročnější terén, kde prodyšnost ustupuje ochraně.

Kdy vám membrána pomůže

Jarní a podzimní túry po mokré trávě a blátivých lesních cestách jsou přesně ten případ, na který je membrána stavěná. Voda se drží na povrchu a nemá čas ani šanci propracovat se dovnitř.

Chladné počasí membráně sedí i z druhého důvodu. Nižší teplota znamená míň potu, takže slabší prodyšnost membrány vadí míň, a zároveň oceníte, že vlhkost zvenku nezpůsobí prochladnutí nohou.

Krátký kontakt s vodou, třeba přebrodění louže nebo pár kroků ve sněhu, membrána spolehlivě ustojí. Tam je rozdíl proti nemembránové botě nejvíc znát.

Kdy vám naopak přidělá starosti

V horkém létě na suchém kamenitém terénu membrána spíš překáží. Pot se hůř odvádí a noha uvnitř membrány zůstává déle vlhká, i bez jediné kaluže na cestě.

Brodění potoka je horší scénář než mokrá tráva. Voda přeteče přes okraj boty, membrána ji nepustí ven a chová se jako sud. Bota, která by bez membrány vodu prosákla a rychle odvedla, tady drží vlhko celé hodiny, někdy zbytek dne.

Jednou promočená membránová bota navíc zůstává těžká a vlhká zevnitř i druhý den. Na vícedenním treku, kde ji nemáte kam pověsit k pořádnému usušení, tak jeden špatně odhadnutý brod ovlivní pohodlí na zbytek cesty.

Pro trasy s opakovaným brodem, časté třeba u vodáckých doprovodných túr nebo cest podél horských potoků, dává větší smysl textilní bota bez membrány. Nasákne a zase rychle vyschne, místo aby zůstala mokrá zevnitř.

Varianty, které nejsou jen marketing

Kromě základní membrány nabízí výrobce i verze uzpůsobené přímo pro obuv, třeba GORE-TEX SURROUND, která přidává boční větrací systém a lépe odvádí teplo. Verze Invisible Fit lepí membránu přímo na svršek bez volného prostoru mezi vrstvami, což sníží objem boty a zlepší padnutí.

Na trhu jsou i membrány jiných značek, třeba Sympatex nebo eVent, a řada výrobců používá vlastní neznačkové membrány u levnějších bot. Fungují na podobném principu propustnosti páry, liší se hlavně poměrem mezi prodyšností, hmotností a cenou licence, kterou výrobce za technologii platí.

Cena za membránu, a jestli se vyplatí

Membránová bota bývá dráž než stejný model bez membrány, kvůli materiálu i licenci, kterou výrobce platí za použití technologie. Rozdíl u trekové obuvi bývá citelný, řádově stovky korun na páru.

Ta investice dává smysl, pokud v botách chodíte v mokrém a chladném počasí často. Kdo je nosí hlavně o letních prázdninách na suchých cestách, platí za funkci, kterou většinu času nevyužije. Klidně by mu stačila levnější varianta bez membrány.

Jak membránu poznat, když ji nevidíte

Membrána je skrytá mezi vrstvami svršku, takže ji v obchodě neohmatáte. Spolehnout se dá na visačku boty nebo na technický list u výrobce, kde bývá technologie jmenovitě uvedená, včetně konkrétní varianty.

Když popisek mlčí a mluví jen o „vodotěsné a prodyšné membráně“, jde nejspíš o neznačkovou technologii výrobce. Není to automaticky horší volba, jen u ní chybí nezávislé srovnání a záruka, kterou k licencované membráně přidává výrobce technologie, ne výrobce boty.

Zeptejte se prodejce přímo, jestli je membrána nalepená k celému svršku, nebo jen podšitá zevnitř. Plně nalepená verze líp drží tvar a méně se v ohybu unavuje, podšitá varianta bývá levnější, ale delaminace se u ní objevuje dřív.

Na co si dát pozor

Membránová bota se dá naimpregnovat stejně jako kterákoli jiná, ale impregnace řeší jen DWR na povrchu, ne funkci membrány uvnitř. Nečekejte, že vám sprej vrátí nepromokavost, kterou membrána ztratila delaminací, tedy odloupnutím od okolních vrstev po letech používání. Nikdy nesušte membránovou botu na topení ani přímo na slunci v autě. Vysoká teplota poškodí lepidlo mezi vrstvami stejně jako u kožené boty, jen o to rychleji, čím je membrána starší.

Shrnutí

Pro české jaro, podzim a zimu, kdy převažuje bláto, mokrá tráva a sníh, je membrána rozumná volba. Pro letní suché túry a trasy s opakovaným brodem je lepší textilní bota bez membrány, která rychleji schne. I kůže sama o sobě umí odolávat krátkému kontaktu s vodou, jak jsme psali v srovnání kožených a textilních bot, membrána ale funguje na jiném principu a řeší jinou situaci. Přehled všech parametrů výběru najdete v souhrnném průvodci trekovými botami.