Kotníková bota nedrží kotník tak, jak si lidé v obchodě myslí.

Drží ho o pár stupňů víc, než by ho držela nízká bota, a to je celý rozdíl. O tom, jestli se vám noha na kameni podvrtne, rozhoduje spíš terén, únava a zvyk na nerovný povrch. Střih boty je jen jeden kousek skládačky, a rozhodně ne ten nejsilnější.

Co manžet kolem kotníku vlastně dělá

Vysoký střih obepíná kotník manžetem, který sahá nad kotní hrbol.

Manžet omezuje boční pohyb nohy v kloubu, ne pohyb chodidla dopředu a dozadu. Když se noha na šutru vytočí do strany, tuhý manžet část toho vytočení převezme na sebe a přenese ho do lýtka. Zpomalí to rychlost, s jakou se kotník kroutí, ale samotné vytočení nezastaví.

Vaz v kotníku se natáhne dřív, než manžet dosáhne svého limitu ohybu. Bota proto podvrtnutí nezabrání, jenom sníží riziko těch nejprudších vytočení, kdy se noha protočí extrémně rychle, třeba při došlapu na kámen, který se pod chodidlem pohne. Menší a pomalejší vychýlení bota neřeší vůbec, tam je to jen na svalech a šlachách kolem kloubu.

Skutečnou stabilitu drží svaly na vnější straně bérce, které nohu při vychýlení stahují zpátky. Bota je nijak neposiluje ani nenahrazuje, jen jim dá o zlomek sekundy víc času zareagovat.

V českém terénu to platí dvojnásob. Naprostá většina cest v Beskydech, Jeseníkách nebo na Šumavě je udusaná, s kořeny a občasným kamenem, ne s ostrou sutí jako pod alpskými štíty. Tam manžet řeší hlavně komfort, ne bezpečnost.

Druhý efekt manžetu je psychologický a bývá silnější než ten mechanický. Lidé v pevné botě chodí sebejistěji, dělají delší kroky přes nerovnosti a míň si hlídají, kam šlapou. Pocit ochrany tak vede k riskantnějšímu pohybu, který část výhody boty sám vyrovná.

Kolik gramů střih stojí

Manžet, výztuha kolem kotníku a víc materiálu ve svršku váží. Mezi srovnatelnou nízkou a kotníkovou botou stejné značky a řady bývá rozdíl zhruba sto až dvě stě gramů na pár, u vysokého horského střihu klidně víc. Zní to jako málo, dokud si to nepřepočtete na krok.

Kilogram na noze se při chůzi zvedá při každém kroku, takže se cítí jinak než kilogram v batohu. Na patnáctikilometrové túře uděláte kolem dvaceti tisíc kroků a každý z nich zvedá tu přidanou stovku gramů o kousek výš. Únava lýtek na konci dne z toho jde poznat, i když batoh vážil pořád stejně.

Rozdíl nejvíc vynikne až v posledních kilometrech dne, kdy se únava sčítá. Ráno ho nepoznáte, po osmi hodinách chůze ano, hlavně v šikmém terénu, kde noha musí každý krok dovést do rovnováhy sama.

Podle terénu, ne podle zvyku

Nejběžnější chyba je koupit vysoký střih, protože „to tak má být“, a nosit ho i tam, kde nemá co dělat.

Na udržovaných značených cestách a lesních pěšinách s lehkým batohem stačí nízký střih. Noha se v něm přirozeně ohýbá, míň se unaví a v teple se míň potí.

Jakmile se terén zvedne, přibude kamení a batoh přejde přes deset kilogramů, střední nebo vysoký střih začne dávat smysl. Manžet tady pomáhá s celkovou únavou kotníku při dlouhém dni na nerovnu, ne s jedním konkrétním špatným krokem. Vedle střihu se k takovému terénu vybírá i tuhost podešve.

Sníh a bahno jsou třetí, samostatný důvod pro vysoký střih. Tady jde o bariéru proti vniknutí materiálu do boty přes okraj, ne o oporu kloubu.

Když si nejste jistí, do jakého terénu budete chodit častěji, zvolte střední střih. Je to kompromis, který funguje ve víc situacích než extrém na kterémkoli konci škály.

Chodci, kteří jsou v horách často, si časem pořídí dva páry a přepínají podle plánu túry, ne podle zvyku. Nízký na jednodenní výlety po značkách, vyšší na podzimní bahno nebo na hřeben s těžším batohem.

Kompromis, který se dá doladit

Střih není binární volba mezi dvěma krajnostmi. Řada modelů má nízkou botu s pevným bočním výztuhem kolem paty, který funguje podobně jako manžet, jen bez extra hmotnosti nad kotníkem. Jiné řešení je kombinace nízké boty a krátkého návleku, který přidá ochranu proti kamínkům a blátu, aniž byste celý den nosili tuhý manžet.

Šněrování hraje roli i tady. Utažení posledního očka nad kotníkem u středního střihu přidá stabilitu blízkou vysoké botě, povolené poslední očko naopak vrátí nízké botě volnost pohybu. Než sáhnete po dražším a těžším modelu, zkuste nejdřív změnit, jak botu zavazujete.

Zkuste oba střihy vedle sebe

Rozdíl mezi nízkým a kotníkovým střihem se nejlíp pozná v přímém srovnání, ne z popisu na krabici. V obchodě si zkuste obě varianty stejné řady za sebou a projděte se v nich po nerovné podlaze, pokud ji prodejna má, nebo aspoň po schodech.

V nízké botě ucítíte, jak se kotník volně otáčí při každém kroku do strany. V kotníkové botě naopak ucítíte, kde přesně manžet začíná tlačit, obvykle na vnější kotní kůstce. Právě tam se u nerozchozené boty nejčastěji dělá puchýř, takže si to místo zapamatujte i pro pozdější rozcházení.

Zkuste si dřepnout nebo se předklonit, jako byste zvedali batoh ze země. Vysoký manžet u některých modelů omezuje ohyb natolik, že se do dřepu nedostanete pohodlně. Pokud vás to ruší už v obchodě, na túře to bude ještě znát.

Slabý kotník potřebuje trénink, ne botu

Kdo měl podvrtnutí víckrát, hledá jistotu v botě. Bota ale kompenzuje jen omezenou část problému. Většinu práce odvedou silné svaly kolem kotníku a zvyk na nerovný povrch, který se dá trénovat, třeba chůzí naboso po trávníku nebo cviky na jedné noze.

Opakované podvrtnutí, otok, který nemizí, nebo bolest vracející se i po zahojení patří k fyzioterapeutovi nebo ortopedovi, ne k dalšímu nákupu bot. Bota může pomoct udržet zlepšení. Zranění sama nevyřeší.

Na co si dát pozor

Vysoký manžet otlačuje kotní hrbol, dokud se bota nerozejde. Počítejte s tím při prvních výletech a hlídejte místo, které tlačí, dřív než se z něj stane puchýř.

Pokud vás při chůzi bolí nebo otéká kotník i v klidu, přestaňte a nešlapejte na to dál. V horách kontaktujte Horskou službu na čísle 1210, případně tísňovou linku 112, pokud se sami nedokážete vrátit zpátky.

Shrnutí

Pro běžné jednodenní túry po značkách stačí nízký nebo střední střih, je lehčí a nohy se v něm míň unaví. Vysoký střih má smysl tam, kde je terén skutečně nerovný nebo kde hrozí sníh a bahno přes okraj boty, ne jako pojistka proti podvrtnutí. Kompletní přehled parametrů, podle kterých se trekové boty vybírají, najdete v souhrnném průvodci výběrem trekových bot.