Číslo lumenů na krabici čelovky dnes vylétlo do tisíců, a přesto s ní člověk v lese často vidí hůř než se starším modelem s poloviční hodnotou. Lumeny, dosvit a výdrž popisují světlo každý jinak. Kdo čte jen jedno z těch tří čísel, srovnává jablka s hruškami.
Lumen neříká, kam světlo dopadne
Lumen popisuje celkové množství světla, které čelovka vyzáří do všech směrů. Neříká nic o tom, jestli je světlo soustředěné do úzkého kužele, nebo rozlité do širokého vějíře.
Dvě čelovky se stejným počtem lumenů proto můžou svítit úplně jinak. Jedna nasype světlo do široka kolem nohou, druhá ho namíří do bodu třicet metrů před vás. Na krabici to ani jedna nepozná.
Za směrovost světla může jiná veličina, candela.
Popisuje sílu světla soustředěnou do jednoho bodu, nejčastěji do středu kužele. Postavte si žárovku doprostřed pokoje a svítí do všech stran, hodně lumenů, málo candel. Přidejte za ni reflektor, který světlo nahustí do jednoho směru, lumeny zůstanou skoro stejné, candela vyskočí nahoru. Právě candela, ne lumen, určuje, jak daleko čelovka reálně dosvítí.
Dosvit: vzdálenost, kterou měří norma
Dosvit se udává v metrech a měří se podle standardu ANSI/PLATO FL1, dřív známého jako ANSI/NEMA FL1. Je to bod, kde intenzita světla klesne na 0,25 luxu, tedy zhruba na úroveň měsíčního svitu za jasné noci s úplňkem.
Na uvedené vzdálenosti tedy sotva rozeznáte tvar, ne detail. Použitelné světlo, se kterým se dá jít bezpečně, končí výrazně dřív, zhruba v polovině udané hodnoty dosvitu.
Výdrž: proč dvanáct hodin neznamená dvanáct hodin
Stejná norma řeší i výdrž. Udávaná doba svícení je čas, než světelný tok klesne na deset procent hodnoty naměřené třicet vteřin po zapnutí. Čelovka s dvanácti hodinami na krabici tedy nesvítí dvanáct hodin stejně jasně, poslední hodiny jde o výrazně slabší světlo.
Porovnávat čísla mezi značkami má smysl, jen když se obě odvolávají na tentýž standard. Bez uvedené metodiky, což je většina levného zboží z tržišť, číslo neznamená nic.
Kolik lumenů reálně stačí
Reálná potřeba se hodně liší podle toho, co s čelovkou děláte. Orientačně:
| Situace | Lumeny |
|---|---|
| Kemp, vaření, čtení | jednotky až desítky |
| Chůze po značené cestě | zhruba desítky až stovka |
| Sestup po kamenitém terénu, hledání značek | přibližně 150 až 300 |
| Běh v terénu, technický pohyb potmě | 300 a víc |
Čísla berte jako vodítko, ne jako tabulku, podle které nakupujete naslepo. Reálný pocit ovlivní barva světla, tvar kužele i to, jak dobře vidíte za tmy zrovna vy.
IPX: krytí proti vodě a prachu
Voděodolnost se udává krytím IP podle normy IEC 60529. Označení IPX4 znamená odolnost proti stříkající vodě ze všech směrů, na běžný déšť při chůzi to stačí. IPX7 snese ponoření do metru vody na půl hodiny, tedy i pád do potoka nebo do sněhu. IP67 k tomu přidává prachotěsnost.
Vyšší krytí obvykle znamená hůř přístupnou baterii a vyšší cenu. Na běžnou turistiku po Česku stačí IPX4, na brody a zimní podmínky se vyplatí sáhnout výš.
Na co si dát pozor
Nekupujte čelovku jen podle nejvyššího čísla lumenů na krabici. Silnější režim vysaje baterii rychleji a čelovka s velkým maximem a slabou výdrží je nejhorší možná kombinace, hlavně na noční pochod, kde budete svítit hodiny v kuse.
Než vyrazíte, zkontrolujte čelovku doma, ne až v terénu. Vybitá baterie se pozná v okamžiku, kdy je to nejmíň vhod. A pokud vás tma zastihne dřív, než jste čekali, na cestě nebo na hřebeni, nepokoušejte se sestupovat naslepo bez dostatečného světla. V horách volejte Horskou službu na čísle 1210, případně tísňovou linku 112.
Regulace: proč čelovka po chvíli ztmavne
Čelovka s vysokým maximem ho často udrží jen krátce. Při plném výkonu se elektronika zahřívá a čelovka sama výkon po čase sníží, aby nepřehřála diodu i baterii. Norma s tím počítá, proto se výdrž měří až od třicáté vteřiny po zapnutí. Reálně tedy svítíte hlavně na střední režim. Hledejte proto v údajích výrobce výdrž právě pro něj, ne jen pro maximum, které se hodí na pár vteřin v kuse.
Kužel, barva a červené světlo
Dobrá čelovka nabízí široký kužel na chůzi a úzký paprsek na dálku. Kdo si koupí jen bodové světlo, bude mít pod nohama tmu a bude se pořád rozhlížet. Kdo si koupí jen rozptýlené, uvidí krok před sebe a značku na stromě mu unikne.
Červené světlo se hodí v kempu a v chatě. Neoslní spolustanovníky a šetří přizpůsobení očí na tmu. Teplejší odstín bílé se v mlze nebo v dešti odráží často méně nepříjemně než ostře bílý, ale je to věc vkusu, zkuste si to doma.
Baterie: akumulátor, nebo tužky
Dobíjecí akumulátor drží výkon skoro do vybití, jen v mrazu slábne. Alkalické tužky v zimě ztrácejí kapacitu rychleji, lithiové mráz snášejí líp. Na vícedenní túru se jedním dobíjením neobejdete, vezměte proto náhradní sadu baterií nebo malou powerbanku. V zimě noste náhradní články u těla, v teple vydrží déle než na dně batohu.
Jak čelovku zkontrolovat doma
Zhasněte večer světlo a projděte se s čelovkou po bytě i po zahradě. Zjistíte, jestli sedí na hlavě, nesklouzne při předklonu a jestli ji dokážete ovládat v rukavicích. Zamkněte tlačítko, jak to dělá většina značek, aby se v batohu sama nezapnula. Ušetříte si vybitou baterii, kterou by jinak objevilo až ranní vstávání.
Co si z čísel odnést
Než čelovku koupíte, projeďte si tři čísla, ne jedno. Lumeny řeknou, kolik světla čelovka vyzáří, dosvit kam dosvítí, výdrž jak dlouho to vydrží v daném režimu. Na běžné večerní túry po Česku stačí desítky až stovka lumenů, na noční přechody a sestupy hledejte spíš 200 a víc s dobrou výdrží ve středním režimu.
