Izolační vrstva je ta, kterou si na zastávce oblečete jako první a v pohybu jako první svlečete. Přehled celého třívrstvého systému najdete v samostatném článku, tady jde jen o to, čím prostřední vrstvu vyplnit a podle čeho se mezi fleecem, syntetickou vatou a lehkou péřovkou rozhodnout. Svrchní bundu do toho záměrně netaháme, ta patří jinam.

Fleece podle gramáže

Tenký fleece kolem 100 až 150 gramů na metr čtvereční funguje jako přechodná vrstva na jaře a na podzim, případně jako mikina na běžnou nedělní vycházku. Prodyšnost je vysoká, takže v ní jde i chvíli jít do kopce, aniž byste se hned uškvařili.

Střední gramáže mezi 200 a 300 gramy jsou nejrozšířenější a nejvíc univerzální. Hřejí spolehlivě na zastávce, snesou vítr o něco líp než tenký fleece a v batohu nezaberou o moc víc místa. Silný fleece nad 300 gramů se blíží zimní bundě. Do pohybu je zbytečně teplý a zpotíte se v něm rychle, na táboření nebo na chatě si ho ale zamilujete. Jeho výhodou proti péřovce je to, že hřeje i mokrý a jde vyprat v obyčejné pračce.

Tři typy pletení, které se snadno pletou

Hladký fleece má rovný, jednolitý povrch a je nejlevnější a nejrychleji schnoucí varianta. Hodí se jako spodní izolační vrstva pod bundu, protože se po ní další vrstva dobře obléká a nezachytává.

Česaný fleece má na povrchu drobné vlásky, které vzniknou mechanickým broušením tkaniny. Drží víc vzduchu, a tedy víc hřeje při stejné gramáži, ale rychleji se na něm chytají žmolky, hlavně v místech tření o popruhy batohu.

Takzvaný grid fleece má na vnitřní straně vzor drobných čtverečků nebo pruhů, který zvětšuje povrch dotýkající se kůže a zlepšuje odvod potu i cirkulaci vzduchu. Bývá o něco lehčí než plný fleece stejné gramáže a lépe dýchá při rychlejší chůzi, výměnou za o něco nižší tepelný výkon v klidu.

Syntetická vata: menší objem, horší dýchání

Materiály jako primaloft nebo podobné syntetické vaty se plní mezi dvě tenké tkaniny, ne pletou jako fleece. Výsledkem je bunda, která se v batohu sbalí do menšího balíku a přitom hřeje podobně jako středně silný fleece.

Rozdíl je v dýchání. Vnější tkanina, která vatu drží pohromadě, propouští vzduch hůř než otevřená pletenina fleecu, takže při rychlejší chůzi se v syntetické bundě zapotíte dřív. Na zastávce a v pohybu, kde nejde o výkon, to nevadí. Ve výstupu do kopce ano.

Vlhkost snáší syntetická vata podstatně líp než péří. Zvlhne, ale nesesedne se úplně a stále drží část izolační funkce, i když bunda po dešti trochu ztěžkne. Pro české počasí, kde se přeháňka objeví i v den s hezkou předpovědí, je to výhoda, kterou oceníte právě ve chvíli, kdy to nečekáte.

Lehká péřová bunda jako druhá vrstva

Tenká péřová bunda s nižší náplní, řádově kolem 60 až 100 gramů peří, se od klasické zimní péřovky liší tím, že je stavěná na nošení v pohybu, ne jen na zastávku. Fill power, číslo popisující objem, který zabere daná dávka peří, u ní bývá vysoké, protože jinak by se do tenké bundy nevešlo dost tepla.

Poměr tepla k hmotnosti nedosáhne u žádného jiného materiálu z izolační kategorie. Sbalí se do pěsti a v batohu je skoro necítit. Za to se platí cenou a hlavně chováním za vlhka, protože i lehká péřovka ztrácí izolaci, jakmile navlhne, a v dešti bez svrchní bundy se z ní teplo ztrácí rychle.

Do rychlé chůze se lehká péřovka hodí míň než fleece nebo syntetická vata. Zapotíte se v ní podobně jako v syntetice, ale vlhkost, která se dostane dovnitř, peří srazí a bunda přestane plnit svou funkci právě ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete.

Balení a hmotnost rozhodují na vícedenní túře

Na jednodenní výlet je rozdíl v objemu jedno kilo v batohu navíc nebo míň zanedbatelný. Na vícedenním treku, kde se vejde skoro každý gram, začne hrát roli, kolik místa izolace zabere.

Fleece prohrává na objemu nejvíc.

Syntetická vata a lehká péřovka se sbalí na zlomek jeho velikosti při podobné hmotnosti. Kdo nese izolaci jen jako rezervu pro zastávky a večer v kempu, tomu se kompaktnost vyplatí. Kdo v ní chodí většinu dne, tomu nevadí, že fleece bere víc místa, protože ho většinou nese na sobě, ne v batohu.

Na vícedenním treku se často vyplatí kombinace, ne jeden univerzální kus. Tenčí fleece na chůzi doplněný lehkou péřovkou jen pro zastávky a večer váží dohromady méně než jedna silná bunda a nabídne víc stupňů regulace. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena za dva kusy místo jednoho.

Cena podle materiálu

Fleece je z celé trojice nejlevnější a nabídka je široká i v nejnižších cenových kategoriích. Kvalitní syntetická vata a lehká péřovka stojí podstatně víc, hlavně kvůli složitější konstrukci pláště, který drží náplň na místě. U péřovek navíc platí, že vyšší fill power znamená vyšší cenu za stejnou hmotnost bundy. Kdo chodí párkrát do roka, ten rozdíl mezi levným a drahým kusem v praxi skoro neucítí. Kdo nosí izolaci na zádech pravidelně, ten postupně ocení nižší hmotnost, i když za ni zaplatí víc.

Péče, aby náplň nezplihla

Fleece je nejjednodušší na údržbu, snese běžné praní i sušičku na nízkou teplotu. Syntetickou vatu perte podle visačky a sušte naplocho nebo v sušičce na šetrném programu, prudké sušení jí může poškodit strukturu vláken.

Péřovou bundu perte jen speciálním prostředkem na péří a sušte v sušičce s několika tenisovými míčky, které náplň za sucha rozbijí zpátky na chomáčky. Bez toho se peří po vyprání slepí a bunda ztratí velkou část izolační schopnosti natrvalo.

Na co si dát pozor

Neberte na horkou letní túru silný fleece jen proto, že ho máte doma. V pohybu se v něm zapotíte rychle a nejspíš ho stejně poneste svázaný na batohu.

Péřovou bundu nenoste jako jedinou izolaci na túru, kde hrozí déšť bez možnosti bundu uschovat pod nepromokavou vrstvu. Jakmile zvlhne, teplo ztratí rychle a nahradit ji v terénu nemáte čím.

Shrnutí

Na běžnou českou túru přes tři roční období stačí středně silný fleece, který koupíte levně a vydrží roky. Syntetická vata dává smysl, když potřebujete menší objem v batohu a počítáte s deštěm. Lehká péřovka se vyplatí tomu, kdo nosí izolaci hlavně na zastávky a večer, ne v pohybu, a kdo si hlídá, aby zůstala suchá.