Batoh je jediná věc, kterou na túře cítíte nepřetržitě. Boty začnou tlačit až po pár hodinách, bunda vadí jen v dešti, batoh otravuje od prvního stoupání do parkoviště. Většina lidí ho přitom vybírá podle objemu a barvy, i když o pohodlí rozhoduje délka zad a bederní pás. Projdeme parametry v pořadí, ve kterém se o nich má rozhodovat.

Nejdřív si přiznejte, kam s ním budete chodit

Batoh se nevybírá podle toho, co byste jednou chtěli zvládnout, ale podle toho, co reálně děláte teď. Rozdíl mezi člověkem, který dvakrát do měsíce vyrazí na patnáctikilometrový okruh a večer spí doma, a člověkem, který si na týden nese stan a jídlo, je zásadnější než rozdíl mezi značkami.

Zeptejte se sami sebe na tři věci. Kolik nocí strávíte venku v kuse. Jestli si nesete spaní a vaření, nebo spíte v chatách a penzionech. A jestli chodíte hlavně po značkách, nebo se dostáváte i do terénu, kde batoh dře o skálu a kosodřevinu.

Podle odpovědí vypadne typ batohu skoro sám. Jednodenní modely mají lehký nosný systém a málo kapes. Trekové batohy mají tužší rám, pořádný pás a vydrží zátěž, kterou by menší batoh přenesl rovnou na ramena. Mezi tím je celá řada víkendových batohů, které zvládnou obojí, ale ani v jednom nevyniknou.

Kolik litrů opravdu potřebujete

Objem je údaj, kterému lidé věří nejvíc a který je nejméně spolehlivý. Litry si každý výrobce měří po svém, někdo počítá i objem kapes, někdo jen hlavní tubus. Dva batohy se stejným číslem na štítku tak můžou pobrat viditelně jiné množství věcí.

Orientačně se dá počítat takto. Na jednodenní túru s vrstvou navíc, jídlem a vodou stačí zhruba 20 až 30 litrů. Na víkend, kdy spíte na chatě a nesete si jen oblečení a hygienu, se hodí něco kolem 30 až 45 litrů. Vícedenní trek s vlastním spacákem, karimatkou a stanem se obvykle vejde do rozsahu 50 až 70 litrů. Berte to jako orientační vodítko, ne jako tabulku, podle které se nakupuje.

Větší objem svádí k jedné konkrétní chybě. Prázdné místo v batohu se vždycky něčím zaplní. Kdo si na víkend koupí sedmdesátku, přibalí druhou bundu, knihu a náhradní boty, a v neděli nadává na váhu. Menší batoh dělá tvrdý výběr za vás.

Opačný extrém bolí taky. Když se do batohu vejde všechno jen s vypětím sil, končí spacák a karimatka připnuté zvenku, kde je bije déšť a trhá o větve. Cíl je batoh, který po zabalení není nacpaný k prasknutí, ale ani nemá půlku objemu prázdnou.

Tady se láme pohodlí. Batoh se vybírá na délku zad, ne na výšku postavy. Dva lidé stejně vysocí můžou potřebovat jinou velikost, protože jeden má dlouhé nohy a krátký trup a druhý naopak.

Délka zad se měří od sedmého krčního obratle, tedy od kosti, která vám vystoupí, když sklopíte hlavu, k pomyslné čáře mezi horními okraji kyčelních kostí. Ve slušném outdoorovém obchodě vám to změří za minutu. Podle toho vyberou velikost S, M nebo L, případně nastaví posuvný zádový systém.

Nastavitelná záda vypadají jako výhra, ale mají háček. Mechanismus něco váží a v místě posuvu bývá batoh měkčí. Pevný zádový systém ve správné velikosti drží zátěž lépe. Nastavitelný dává smysl tam, kde si batoh půjčujete v rodině nebo kde jste na hraně mezi dvěma velikostmi.

Řešit budete i větrání. Odsazená síťovaná záda, tedy napnutá síť mezi vámi a batohem, výrazně sníží pocení. Zároveň odsunou těžiště dál od zad a batoh vás víc táhne dozadu. Při větší zátěži je to znát v každém strmém kroku. Batohy s plochými zády a jen vypodloženými kanály se potí víc, ale nesou stabilněji. Na vícedenní trek s těžším nákladem obvykle vyhrává stabilita, na letní jednodenní túry síť.

Dámské střihy nejsou marketing. Mají obvykle kratší zádovou délku, jinak tvarované ramenní popruhy kvůli poprsí a bederní pás vytvarovaný na jiný úhel kyčlí. Pokud vám v pánském modelu popruhy tlačí nebo pás nedosedne, zkuste dámskou verzi bez ohledu na to, co je napsané na visačce.

Bederní pás nese většinu váhy

Na dobře nasazeném batohu leží zhruba 70 až 80 procent hmotnosti na kyčlích. Ramenní popruhy batoh jen přitahují k tělu a brání mu v kývání. Když vás po dvou hodinách chůze bolí ramena a klíční kosti, skoro vždy je chyba v pásu, ne v ramenou.

Pás musí dosednout na kyčelní kosti, ne na pas. Horní okraj pásu má být zhruba na úrovni horní hrany kyčelní kosti, aby polstrování obepnulo kost shora i zdola. Pár centimetrů výš a batoh vám sedí na břiše, což bolí a tlačí na bránici.

Zkoušejte pás vždy naložený. Prázdný batoh sedí každému. Rozdíl mezi dobrým a špatným pásem se ukáže až s deseti kily uvnitř, kdy měkká pěna začne prosedat a hrana pásu se zaryje do boku. V obchodě si nechte batoh naložit tak, jak ho reálně ponesete, a projděte se s ním aspoň deset minut, ideálně po schodech.

Tvrdší pás lépe přenáší velkou zátěž, ale s lehkým nákladem působí jako svěrák. Měkký pás je pohodlný do patnácti kilo a nad tím se propadá. Univerzální varianta neexistuje, proto se batoh vybírá k typu túr, ne obráceně.

Jak batoh nasadit ve správném pořadí

Většina lidí batoh utahuje odshora dolů, což je přesně naopak, než má být. Správný postup zabere půl minuty a udělá z nepohodlného batohu snesitelný.

Povolte všechny popruhy. Nasaďte batoh, mírně se předkloňte a nadzvedněte ho koleny, aby se zátěž dostala nahoru. Utáhněte bederní pás na kyčlích, pevně, ale ne tak, aby bránil dýchání. Až potom přitáhněte ramenní popruhy, které mají přiléhat, ne nést. Následují přitahovače u ramen, tedy krátké popruhy vedoucí od vršku ramenních popruhů k batohu. Ideálně svírají se zády úhel kolem pětačtyřiceti stupňů a stahují horní část batohu k tělu.

Hrudní pás nechte volnější, než by se zdálo. Jeho úkol je zabránit sklouzávání popruhů z ramen, ne stáhnout hrudník. Utažený hrudní pás poznáte podle toho, že se vám ve stoupání hůř dýchá.

Během túry se vyplatí zátěž občas přehodit. Povolte na pár minut pás a nechte ji viset na ramenou, pak zase naopak. Kyčle si odpočinou a odpoledne to na nich poznáte.

Co je uvnitř zad a proč na tom záleží

Zádový systém není jen polstrování. Uvnitř bývá tvarovaná plastová deska, hliníková výztuha ve tvaru U nebo dvě svislé lamely, případně jejich kombinace. Úkolem téhle konstrukce je přenést zátěž z ramenních popruhů dolů do bederního pásu.

Právě tady se pozná rozdíl mezi drahým a levným batohem. Bez pořádné výztuhy se batoh při deseti kilech začne bortit, těžiště se sesune dozadu a pás přestane nést. Ramena to odnesou i tehdy, když je pás nastavený správně.

U některých modelů se hliníková výztuha dá ohnout podle tvaru zad. Zní to jako marketing, ale u lidí s výrazněji prohnutými zády to funguje. V dobrém obchodě to udělají na místě, obvykle zdarma.

Batohy do zhruba pětadvaceti litrů rám často nemají vůbec a nevadí to. Nesete v nich pár kilo a konstrukce by jen přidala váhu. Od zhruba čtyřiceti litrů výš už bez výztuhy batoh nestojí za nic, jakmile ho pořádně naložíte.

Pozor na jednu věc při zkoušení. Batoh bez rámu si tvar drží podle obsahu. Když ho v obchodě naloží měkkými polštáři, sedne skvěle. S hranatým jídlem a plynovou kartuší uvnitř už ne. Zkuste ho naložit tím, co reálně nosíte.

Materiály, denier a proč nejlehčí není nejlepší

Na štítcích potkáte označení jako 210D nebo 600D. Denier je jednotka jemnosti vlákna. Zjednodušeně: vyšší číslo znamená silnější nit, tedy odolnější a těžší látku. Batohy proto často kombinují lehčí tkaninu na horní části a pevnější na dně a bocích, kde to nejvíc dře.

Ripstop je tkanina s pravidelnou mřížkou silnějších vláken. Když ji propíchnete, trhlina se nešíří dál a zůstane u díry velikosti nehtu. Poznáte ji podle jemných čtverečků ve struktuře.

Ultralehké batohy z laminátů a tenkých tkanin jsou pevné v tahu, ale hůř snáší odírání. Batoh, který v Krkonoších na značkách vydrží roky, se v alpském terénu s kontaktem se skálou prodře výrazně rychleji. Za každý ušetřený gram se platí buď penězi, nebo životností.

Zipy a přezky se rozbijí dřív než látka. U levnějších batohů to bývá plastová přezka bederního pásu nebo zip velké přední kapsy. Ptejte se, jestli se dají koupit náhradní přezky, protože prasklá spona na kraji lesa vyřadí batoh z provozu okamžitě.

Kompresní popruhy a proč se batoh musí stáhnout

Popruhy po stranách batohu nejsou dekorace. Stáhnou obsah k zádům a zabrání mu, aby se při chůzi převaloval. Nedotažený batoh se v každém kroku houpe, což na kamenité pěšině stojí energii a rovnováhu.

Utahujte je vždy po naložení, ne před ním. A utahujte odspodu nahoru, jinak se obsah nahrne do horní části a batoh vás bude táhnout dozadu.

Kompresní popruhy poslouží i k připnutí věcí zvenku, třeba karimatky nebo mokré bundy. Berte to jako nouzové řešení. Cokoli na vnějšku batohu se drhne o skálu, chytá déšť a mění těžiště.

U batohů, které používáte na jednodenní i vícedenní túry, jsou dobré kompresní popruhy tím, co udělá z půlprázdné šedesátky snesitelný batoh na den.

Voděodolnost: pláštěnka nestačí

Turistický batoh není vodotěsný a ani se tak neprodává. Impregnovaná látka odolá slabé přeháňce, ale švy a zipy vodu propustí. Deštivý den to spolehlivě odhalí.

Pláštěnka na batoh chrání proti dešti shora a z boku. Neřeší vodu, která vám stéká po zádech pod pláštěnku a dovnitř, ani déšť hnaný silným větrem zespodu. Kdo chodí do hor, obvykle skončí u kombinace: pláštěnka venku a nepromokavý vak uvnitř.

Spacák, náhradní vrstvu a elektroniku dejte do samostatných vodotěsných pytlů. Stačí obyčejné dry bagy nebo silnější sáčky, hlavně ať mají spolehlivé uzavření. Rozdíl mezi mokrým a suchým spacákem je v horách rozdíl mezi nepříjemnou nocí a nocí, po které se ráno hůř rozhoduje.

Klopa, roll-top nebo zip: jak se batoh otevírá

Klasický trekový batoh má tubus zatažený šňůrkou a přes něj klopu s kapsou. Klopa se dá povytáhnout, když batoh přeplníte, a chrání otvor před deštěm. Kapsa v klopě je nejrychleji dostupné místo na batohu.

Roll-top, tedy zarolovaný a přezkou zajištěný vrch, je lehčí a v dešti těsnější. Nevýhoda je, že se k obsahu dostanete jen shora a že po každém otevření musíte znovu rolovat. U batohů na jednodenní túry se stal běžným řešením.

Batohy otevírané zipem po celé délce fungují jako kufr. Vidíte na všechno a nemusíte nic vytahovat. Zip je ale nejporuchovější součástka a při větší zátěži na něj tlačí celý obsah. Kdo nosí těžko, ať se u velkých batohů raději drží klopy.

Boční nebo spodní zip do hlavního prostoru je kompromis, který u padesátek a šedesátek stojí za těch pár desítek gramů. Spacák bývá na dně a bez spodního přístupu ho vytahujete přes všechno ostatní.

Hydratační vak, nebo láhve

Většina batohů má uvnitř kapsu na hydratační vak a otvor pro hadičku. Vak má jedinou zásadní výhodu: pijete častěji, protože nemusíte sundávat batoh. Na dlouhých stoupáních v horku to znamená znatelně lepší výkon.

Nevýhody se ukážou po čase. Nevidíte, kolik vody vám zbývá, dokud vak nevytáhnete. Čištění je otrava a při zanedbání se uvnitř drží plíseň. V mrazu hadička zamrzne jako první, obvykle v místě, kde vede po popruhu.

Láhve v bočních kapsách jsou levnější, snáz se doplňují u pramene a vidíte na obsah. Podmínka je, že do kapes dosáhnete za chůze. Když ne, budete pít míň, a to je horší než jakákoli nevýhoda vaku.

Rozumné řešení pro delší túry je kombinace. Vak na průběžné pití, jedna láhev v boční kapse jako záloha a kontrola množství.

Co poznáte až po třetí túře

Detaily, které v obchodě vypadají jako drobnost, se v terénu ukážou jako to hlavní. Boční kapsy na lahev, do kterých nedosáhnete za chůze, znamenají, že budete pít míň. To se odpoledne projeví na výkonu i na hlavě.

Kapsička na bederním pásu je jedna z nejužitečnějších věcí na batohu. Tyčinka, balzám na rty nebo telefon po ruce znamenají, že batoh nesundáváte kvůli maličkosti.

Boční přístup nebo otevírání zespodu oceníte hlavně u velkých batohů. Bez něj vytahujete polovinu obsahu kvůli věci na dně. U třicítky to nevadí, u šedesátky to otravuje každý den.

Sledujte, kde vás batoh dře. Nejčastěji je to hrana bederního pásu v místě, kde končí polstrování, a vnitřní strana ramenního popruhu u krku. Když se to objeví při zkoušce v obchodě, na túře to bude horší, ne lepší.

Popruhy na trekové hole a cepín se hodí, ale spousta z nich funguje jen se sundaným batohem. Jestli chodíte s holemi a rádi je odkládáte při stoupání do rukou, hledejte úchyty, které zvládnete za chůze.

Kolik váží samotný batoh a kdy se připlatit vyplatí

Prázdný batoh váží od několika set gramů u jednodenních modelů po zhruba dvě a půl kila u velkých trekových batohů s tuhým rámem. To kilo navíc není chyba konstrukce, ale cena za to, že batoh přenese zátěž na kyčle.

Extrémně lehké batohy šetří gramy hlavně na rámu a pásu. Nad určitou zátěží se z nich stane pytel, který táhne dozadu a všechnu váhu položí na ramena. Kdo si nese lehké vybavení, tohle nepocítí. Kdo balí těžký stan a jídlo na pět dní, ano.

Připlatit se vyplatí za nosný systém, kvalitní pás a odolnost dna. Nevyplatí se platit za počet kapes, barvu a za objem, který nevyužijete. Levnější batoh dává smysl člověku, který vyrazí pětkrát do roka na jednodenní túru po značkách. Rozdíl mezi středem trhu a nejdražší třídou pozná až ten, kdo v batohu tráví celé dny s deseti a víc kily.

Zvlášť u dětí a dospívajících se drahý batoh málokdy vyplatí. Délka zad se jim mění a batoh, který dnes sedí, za rok padne špatně.

Co odejde první a jak dlouho batoh vydrží

Slušný batoh přežije při běžném používání spoustu sezon. Látka bývá poslední, co se vzdá. Dřív odejde něco jiného.

Nejčastěji praskne plastová přezka na bederním pásu nebo na hrudním popruhu, hlavně v mrazu, kdy plast křehne. Druhá v pořadí je stahovací šňůrka a její brzdička. Pak zip velké kapsy, obvykle proto, že se do kapsy cpe víc, než se do ní vejde. Švy v místě uchycení ramenních popruhů se trhají u přetěžovaných batohů.

Ptejte se před koupí na dvě věci. Jestli výrobce prodává náhradní přezky a jestli má v Česku servis. U větších značek se dá batoh nechat opravit a vyjde to levněji než nový. Prasklá přezka uprostřed vícedenní túry se dá provizorně nahradit šňůrkou, ale se sedřeným zádovým polstrováním neuděláte nic.

Pomůže i jednoduchá péče. Batoh po túře vysypte, vytřepte drobky, otřete vlhkým hadrem a nechte úplně proschnout. Do pračky nepatří, prací prostředek naruší impregnaci a lepené díly. Skladujte ho na suchu, ne ve sklepě a ne stlačený pod jinými věcmi.

Kdy vám stačí batoh, který máte doma

Ne každý potřebuje nový batoh. Kdo chodí na jednodenní túry po značených trasách s vrstvou navíc, svačinou a lahví vody, vystačí si často se školním nebo cyklistickým batohem, který doma leží. Zátěž je malá a bederní pás nehraje roli.

Hranice se posouvá zhruba tam, kde začnete nosit víc než sedm až osm kilo nebo kde jdete celý den. Pak už se rozdíl mezi batohem s nosným systémem a bez něj projeví na ramenou.

Než utratíte peníze, zkuste si batoh půjčit. Půjčovny outdoorového vybavení v Česku běžně půjčují velké trekové batohy a některé obchody nabízejí zápůjčku před koupí. Víkend s naloženým batohem vám o jeho vhodnosti řekne víc než hodina v prodejně.

Na co si dát pozor

Batoh nekupujte podle recenze bez vyzkoušení. Objem, hmotnost a materiál si přečtete na internetu, ale to, jak vám sedne pás na kyčle, si nepřečtete nikde.

Nekupujte větší batoh s tím, že se do něj vejde i vybavení, které teprve pořídíte. Za dva roky bude na trhu jiný model a vy budete mezitím tahat půl kila nosného systému, který nevyužijete.

Nesrovnávejte litry napříč značkami jako přesná čísla. Vezměte si do obchodu věci, které opravdu nosíte, a zkuste je do batohu naskládat.

Váhu držte rozumně nízko, hlavně v horku. Přetížený batoh mění chůzi, zhoršuje rovnováhu na kamenitém terénu a zvyšuje riziko podvrtnutého kotníku. Do batohu vždy patří rezervní teplá vrstva, čelovka, základní lékárnička a nabitý telefon, i na letní jednodenní túru v horách. Počasí se na hřebeni obrací během desítek minut.

Když se v horách zraníte, ztratíte orientaci nebo vás zastihne prudké zhoršení počasí, volejte Horskou službu na čísle 1210, případně tísňovou linku 112. Nečekejte, až se situace zhorší, s klesající teplotou a přibývající tmou se záchrana komplikuje.

Čím začít, když vybíráte poprvé

Vezměte batoh, kterým chodíte teď, a zvažte ho i s obsahem po běžné túře. Číslo, které vám vyjde, řekne o potřebném objemu víc než jakýkoli návod. Pak jděte do obchodu, nechte si změřit délku zad a vyzkoušejte tři batohy stejné velikosti od různých výrobců naložené stejnou zátěží. Rozdíl v tom, jak sedí pás, ucítíte během pár minut.

Když váháte mezi dvěma objemy, vezměte menší. A když váháte mezi dvěma velikostmi zad, nechte se změřit znovu jinde. Špatná velikost je jediná vada batohu, kterou nespraví žádné nastavování popruhů.