Jednodenní túra svádí k tomu, že se batoh sbalí cestou k autu. Většinou to projde. Problém přijde ve chvíli, kdy se dvacetikilometrový okruh protáhne o dvě hodiny, přižene se přeháňka a vy zjistíte, že pláštěnka zůstala doma na židli. Tady je seznam, který takové odpoledne pokryje.

Co má být v batohu pokaždé

Tenhle základ nesahá na spaní ani vaření, na jednodenku je nepotřebujete. Zbytek se vejde do batohu kolem 20 až 30 litrů a i s vodou váží obvykle čtyři až sedm kilogramů.

  • Voda, orientačně zhruba půl litru na hodinu chůze v teple. V chladu a po rovině míň.
  • Jídlo, které přežije zmáčknutí v batohu a dá se jíst za chůze.
  • Nepromokavá bunda nebo pláštěnka. Berte ji i při dobré předpovědi.
  • Jedna teplá vrstva navíc, typicky tenký fleece nebo lehká bunda.
  • Čelovka s čerstvými bateriemi.
  • Nabitý telefon s offline mapou a záložní papírový výřez trasy.
  • Malá lékárnička: náplasti na puchýře, obvaz, dezinfekce a vlastní léky.
  • Ochrana proti slunci: opalovací krém, brýle a pokrývka hlavy.
  • Náhradní ponožky. Váží pár desítek gramů a v mokru změní celý den.

Voda: kolik a v čem

Půl litru na hodinu je hrubý odhad pro teplý den a stoupání. V říjnu na rovině vypijete polovinu, v srpnu na Pálavě klidně o třetinu víc. Rozhoduje ale i to, kde se dá doplnit. V Beskydech nebo Jeseníkách narazíte na potok průběžně, v Českém středohoří můžete jít půl dne bez jediného zdroje.

Nádoba se řeší snadněji, než se zdá. Klasická PET láhev vydrží překvapivě dlouho a když praskne, nic se neděje. Pevná láhev váží víc, ale nezmuchlá se v batohu. Hydratační vak se pije nejpohodlněji, protože pro něj nemusíte sundávat batoh, jenže v něm nevidíte, kolik už jste vypili, a v mrazu zamrzá hadička.

Kdo chodí v horkých dnech na dlouhé okruhy, ať přibalí špetku soli nebo iontový nápoj. Při silném pocení nestačí doplňovat jen samotnou vodu.

Svačina, která přežije batoh

Jídlo na jednodenku má splnit dvě věci: nerozteče se a nemusíte kvůli němu zastavovat. Tvrdý sýr, ořechy, sušené maso, pečivo a ovoce s tvrdší slupkou vydrží celý den. Čokoláda v srpnu ne, a banán zmáčknutý pod pláštěnkou je pak všude.

Berte o jednu porci víc, než plánujete sníst. Rezerva vážící sto gramů se hodí ve chvíli, kdy se trasa protáhne nebo se počasí zhorší a vy potřebujete udržet teplo.

Déšť přijde i podle dobré předpovědi

Horské počasí se v Česku mění během hodiny a předpověď pro nížinu o hřebeni nic neříká. Nepromokavá vrstva patří do batohu pokaždé.

Pláštěnka je nejlevnější varianta a má výhodu, že překryje i batoh. V bočním větru se ale nadouvá a chodí se v ní špatně. Bunda s membránou (tenkou fólií, která pustí vodní páru ven a déšť dovnitř nepustí) se nese líp, zato v ní v teplém dešti vypotíte skoro tolik vody, kolik zvenku nateče. Čím vyšší voděodolnost, tím hůř materiál odvětrá. To je kompromis, který se nedá obejít.

Teplá vrstva navíc má smysl i v létě. Na vrcholu ve větru zchladnete během patnácti minut zastávky, obzvlášť když máte propocené tričko.

Čelovka, i když jdete jen na tři hodiny

Tohle je položka, kterou lidé vynechávají nejčastěji a která je pak mrzí nejvíc. Málokdo plánuje noční túru. Zato se sestup rád protáhne, cestou potkáte někoho se zvrtnutým kotníkem nebo se prostě spletete a poslední hodinu jdete za šera.

Baterie kontrolujte před odchodem, ne až v lese. Čelovka, která rok ležela v batohu, umí zhasnout po deseti minutách. Od září do května berte čelovku bez debat pokaždé.

Čas si spočítejte z délky trasy a převýšení, ne z kilometrů. K výsledku pak připočtěte pauzy, focení a to, že se z kopce nechodí tak rychle, jak si člověk myslí.

Mapa vedle telefonu

Telefon s offline mapou je dnes hlavní navigace a nemá smysl předstírat opak. Má dvě slabiny a obě se projeví ve stejnou chvíli: dojde baterie, nebo se displej rozbije o skálu.

Na jednodenku nemusíte tahat powerbanku, stačí vyrazit s plnou baterií a mít vytištěný nebo nakreslený výřez trasy. Značení Klubu českých turistů je u nás husté a po značkách se dá jít i bez mapy, jenže v mlze nebo na neznačené zkratce ta výhoda mizí.

Telefon v chladu ztrácí kapacitu rychleji, než čekáte. Noste ho v kapse blíž k tělu, ne ve vnější kapse batohu.

Lékárnička a slunce

Malá lékárnička na jednodenku obsahuje pár věcí a váží kolem sta gramů. Náplasti na puchýře v provedení, které drží i na zpocené kůži, protože běžná textilní náplast po hodině sjede. Obvaz, dezinfekce, elastické obinadlo na kotník a vlastní léky, které pravidelně berete. Kdo má alergii na bodnutí hmyzem, přibalí to, co mu předepsal lékař.

Lékárnička neřeší vážný úraz. Slouží k překlenutí doby, než se dostanete k lékaři nebo než dorazí pomoc. V českých horách volejte v nouzi Horskou službu na čísle 1210, v pohraničí raději ve tvaru +420 1210. Na slovenských horách má Horská záchranná služba číslo 18 300. Mimo horské oblasti a kdykoli jindy platí tísňová linka 112. Před odchodem řekněte někomu, kam jdete a kdy se ozvete.

Slunce se v horách podceňuje. Ve vyšších polohách je ultrafialové záření silnější než v nížině a odraz od sněhu nebo od hladiny ho ještě znásobí. Krém s ochranným faktorem, sluneční brýle a něco na hlavu patří do batohu i na jarní túru, kdy je vzduch chladný a člověk nemá pocit, že se spálí. Nejčastěji to odnese nos, uši a krk.

Co můžete nechat doma

Na jednodenní túru nepatří spacák, karimatka ani vařič. Když jdete přes chatu s kuchyní, nechte doma i termosku s polévkou.

Velký nůž je další klasika, kterou lidé nosí a nepoužijí. Malá čepel zvládne krájení sýra i uříznutí tkaničky. Druhá bunda „pro jistotu” jen zabírá objem. A plnou dvoulitrovou láhev nemá cenu vláčet trasou, kde se každou hodinu doplňuje.

Stejně dopadne skládací sedátko nebo stativ na telefon. Vytáhnete je jednou za tři výlety a zbylých devět hodin je nesete zbytečně.

Na co si dát pozor

Nové boty na dvacetikilometrový okruh nepatří. Puchýř se udělá v první polovině dne a zbytek trasy pak odchodíte se skřípěním zubů. Nazout je poprvé na výletě, ze kterého se nedá odejít dřív, je nejjistější způsob, jak si den zkazit.

Druhá věc je čas. Trasa, která na papíře vypadá na pět hodin, se s pauzami a focením protáhne na sedm. Od října do března to znamená, že se poslední úsek jde za tmy. Buď vyrazte dřív, nebo trasu zkraťte.

A předpověď kontrolujte ráno v den výletu, ne tři dny předem. Když je na hřeben ohlášená bouřka, túru přeložte. Sbalený batoh proti blesku nepomůže.

Shrnutí

Nejdřív se podívejte na délku trasy a na to, kdy se stmívá. Podle toho se rozhodne, jestli vyrazíte v osm nebo v jedenáct a jestli je celý plán vůbec reálný.

Pak sbalte vodu, jídlo, nepromokavou vrstvu, teplou vrstvu, čelovku, telefon s mapou, malou lékárničku, ochranu proti slunci a náhradní ponožky. Devět položek, batoh do sedmi kilo, hotovo za deset minut.

Tenhle seznam se nehodí na túru s noclehem venku, tam přibude spaní i vaření a váha vyskočí zhruba o osm až deset kilo. A nehodí se ani na zimní hřebenovku nad pásmem lesa, kde o bezpečí rozhoduje výcvik a zimní výbava víc než obsah batohu.