Ultralight batoh nezačíná u batohu. Začíná u toho, co do něj chcete dát. Bezrámový model se chová dobře jen do určité váhy nákladu a tuhle hranici si nevyberete, ta prostě je.

Kdo si koupí půlkilovou padesátku a nacpe do ní starý syntetický spacák a dvoumístný stan, ušetří na batohu čtyři sta gramů a zaplatí za to zády.

Base weight, tedy číslo, podle kterého se ultralight měří

Base weight je hmotnost batohu i s celou výbavou, ale bez věcí, které cestou spotřebujete. Jídlo, voda a palivo se nepočítají, protože jejich váha se každý den mění.

Mezi dálkovými turisty se vžily dvě hranice. Zhruba devět kilogramů base weight pro lehké balení a přibližně čtyři a půl kilogramu pro ultralight. Jsou to zvyklosti, ne norma, a vznikly v amerických librách, kde jde o kulatých dvacet a deset liber.

Praktický důsledek je jednoduchý. Ultralight se nedá koupit jedním nákupem. Rozhoduje spaní, protože spacák, karimatka a stan tvoří u většiny lidí polovinu base weight. Batoh přijde na řadu jako poslední. Když ho koupíte první, budete ho přetěžovat.

Bezrámový batoh a jeho strop

Bezrámový batoh nemá lamely ani zádovou desku. Váhu do bederního pásu tedy nemá co převést a tuhle práci musí odvést obsah. Kdo balí špatně, nese všechno na ramenou od prvního kroku.

Trik se jmenuje virtuální rám a funguje na dvou věcech. Pěnová karimatka srolovaná do válce nebo poskládaná naplocho podél zádové stěny udělá z měkkého pytle svislý sloupec. Zbytek se skládá tak, aby těžké a tvrdé věci ležely nahoře a blízko u zad, ne dole a od těla.

Hranice pohodlí se nejčastěji uvádí někde mezi sedmi a deseti kilogramy celkové váhy nákladu. Berte to jako orientaci, protože skutečná hranice je individuální. Někdo s krátkým trupem a silnými rameny unese v bezrámu dvanáct kilo bez řečí, jiný nadává už u osmi. Rozhoduje i tvar vašich zad a to, jestli jste ochotní věnovat balení každé ráno o pět minut víc. Poznáte ji spolehlivě. Ramena začnou pálit v prvních dvou hodinách a s utahováním popruhů se to nezlepší.

Sečteno: bezrámový batoh se hodí člověku, který má base weight pod pěti kily, jde na tři až čtyři dny a doplňuje vodu cestou. Jakmile přidáte jídlo na týden nebo tři litry vody na suchý úsek, hranice se překročí i s lehkou výbavou.

Kdy má rám cenu i v ultralightu

Mezi klasickou trekovkou a bezrámovým pytlem je celá střední třída, o které se mluví míň. Lehký batoh s jednou hliníkovou vzpěrou po obvodu nebo se dvěma tenkými lamelami a tenkou pěnovou deskou.

Hmotnostně bývají tyhle batohy zhruba dvakrát těžší než bezrámový model podobného objemu, tedy někde kolem kilogramu. Za těch pět set gramů dostanete pás, který doopravdy nese, a strop posunutý o několik kilo výš.

Pro většinu českých turistů je tohle rozumnější místo na křivce. Vícedenní trek s vlastním jídlem, mokrá výbava po dešti nebo zimní vrstvy se do bezrámu vejdou jen na papíře.

Rám se vyplatí i tehdy, když batoh sdílíte v páru a jeden z vás nese stan a vařič za oba. Rozdíl v naložení bývá tři až čtyři kila a přesně o tolik se strop bezrámu překročí.

Dyneema, X-Pac a Ultra: co ta jména znamenají

Ultralight batohy se často prodávají podle látky. Za jmény jsou tři různí výrobci a tři různé konstrukce.

Dyneema je obchodní název vlákna z vysokomolekulárního polyetylenu (UHMWPE), které dnes vyrábí společnost Avient. Výrobce ho popisuje jako patnáctkrát pevnější než ocel při srovnání na stejnou hmotnost. Dyneema Composite Fabric, zkratkou DCF, je netkaný laminát, kde vlákna leží mezi dvěma polyesterovými fóliemi. Je extrémně lehký a fólie samotná vodu nepropouští. Špatně ale snáší odírání a opakované lámání v ohybu, takže se z něj dnes dělají spíš tarpy a stany než batohy.

X-Pac vyrábí německá firma Dimension-Polyant, která desítky let dělá plachtovinu na jachty. Jde o vrstvený laminát s diagonální výztuží X-PLY mezi vrstvami, který výrobce popisuje jako stoprocentně vodotěsný. Drží tvar, chrastí a je těžší než DCF. V praxi se používá tam, kde batoh potřebuje odolat odírání.

Ultra od americké firmy Challenge Sailcloth je novější, na trh přišla na konci roku 2021.

Kombinuje vlákna UHMWPE s vysokopevnostním polyesterem a na rubu má vodotěsnou fólii RUV. Prodává se v několika gramážích označených čísly 100, 200, 400 a 800. Tkaná struktura odolá odírání líp než netkaný laminát, což je důvod, proč se u batohů rozšířila. A poznámka, která se v popisech zboží ztrácí: vodotěsná látka neznamená vodotěsný batoh. Švy jsou prošité jehlou a každý steh je díra. Batoh z laminátu vydrží déšť lépe než nylonový, ale suchý spacák vám zajistí až vak uvnitř.

Obyčejný nylon 210D s ripstopovou mřížkou drží pořád nejlepší poměr odolnosti a ceny. Číslo s písmenem D udává jemnost vlákna, vyšší znamená silnější nit. Ripstop je pravidelná síť silnějších vláken, po jejímž propíchnutí se trhlina nešíří dál. Laminát vyjde výrazně dráž a rozdíl v hmotnosti u čtyřicetilitrového batohu bývá kolem sto padesáti až dvou set gramů.

Co ultralight batoh nemá

Gramy se šetří na věcech, které v obchodě vypadají jako detail. Chybí polstrování zad a často i pořádná pěna v pásu. Na pěti kilech to nevadí, na deseti se hrana pásu zaryje do boku.

Nastavitelný zádový systém se nevyrábí, protože posuv váží. Velikost si vybíráte pevně a musí sednout napoprvé. Zipy nahradí roll top. Vršek batohu zarolujete jako pytel od müsli a zajistíte přezkou. Váží míň než zip a v dešti drží líp, ale dovnitř se dostanete jen shora a po každém otevření rolujete odznova.

Vnější síťová kapsa nese většinu věcí, ke kterým potřebujete přístup. Bývá z pružné síťoviny a odejde první, obvykle po kontaktu se skálou nebo s ostružiním. Ramenní popruhy mívají kapsy na láhve. Zvyk je to dobrý a lidé si ho přenášejí i na běžné batohy, protože pijete častěji, když nemusíte sahat dozadu.

Komu se ultralight nevyplatí

Kdo má těžké spaní, nemá co v ultralight batohu nést. Starší syntetický spacák a dvouplášťový stan pro dva zaberou tolik, že hranice bezrámu padne dřív, než přibalíte jídlo.

Kdo chodí do skalnatého terénu, ať počítá s kratší životností. Tenká látka snese tah, ale odírání o žulu nebo o vápenec ji obrousí rychleji než klasický nylon. Batoh za trojnásobek ceny, který vydrží poloviční dobu, je špatný obchod.

Kdo nosí zimní výbavu, ať bezrám nechá být. Silnější spacák, náhradní rukavice a mačky sečtou objem i váhu tak, že se dostanete nad strop.

A kdo chodí dvakrát ročně na víkend, ušetří víc na tom, že vyhodí z batohu tři zbytečné věci, než na tom, že koupí lehčí batoh.

Na co si dát pozor

Ultralight batoh se přetěžováním neopotřebuje, on se roztrhne. Nejčastěji ve švu u ramenního popruhu nebo v místě, kde se sbíhá zátěž ke dnu. Výrobci proto uvádějí maximální doporučenou zátěž a překročení bývá důvod k zamítnutí reklamace.

Zkuste si batoh naložit doma přesně tím, s čím pojedete, a projděte se s ním hodinu s převýšením.

Bezrámový batoh drží tvar podle toho, co je uvnitř. Se svinutou karimatkou podél zad se nese dobře. S hranatou kartuší a kelímkem naházenými dovnitř vás rohy najdou během první hodiny. Opravy řešte předem. U menších výrobců lehkých batohů bývá servis v zahraničí a cesta tam a zpět trvá týdny. Doma zvládnete záplatu na látku, ale s vytrženým švem u popruhu nic nesvedete.

V horách platí obyčejná věc. Ušetřené gramy nejsou důvod nechat doma teplou vrstvu, čelovku a nabitý telefon. Když se zraníte, ztratíte orientaci nebo přijde prudké zhoršení počasí, volejte Horskou službu na čísle 1210, případně tísňovou linku 112.

Jak se rozhodnout mezi rámem a bezrámem

Zvažte doma všechno, co si berete, mimo jídlo a vodu. Když se vejdete pod pět kilo, bezrámový batoh dává smysl a naučíte se v něm balit za dva výlety. Když jste mezi pěti a osmi kily, hledejte lehký batoh s jednou vzpěrou nebo s tenkou deskou, protože pás vám bude užitečnější než ušetřených čtyři sta gramů.

A nad osm kilo zůstaňte u klasického trekového batohu s rámem.

Materiál řešte až nakonec. Nylon s ripstopem stačí většině lidí a rozdíl v hmotnosti je menší než jedno jablko navíc ve svačině.