Turistický batoh se neprodává jako vodotěsný a slušný výrobce to ani netvrdí. Přesto se každý rok někdo diví, že mu po čtyřech hodinách v dešti nasákl spacák. Odpověď se skládá ze tří samostatných věcí a lidé je běžně slévají do jedné.

Látka, švy a potah pracují každý zvlášť

První je látka. Ta bývá z rubu opatřená polyuretanovým zátěrem a zvenku impregnací, takže voda ze začátku steče v kapkách.

Druhá jsou švy a zipy. Tady se propustnost láme, protože každý steh je díra po jehle a běžný zip vodu netěsní.

Třetí je potah, tedy pláštěnka natažená přes batoh zvenku. Řeší jen to, co na batoh prší shora a z boků.

Když si zapamatujete, že tyhle vrstvy na sobě nezávisí, přestane vás překvapovat, proč batoh z vodotěsného materiálu promokne v místě, kde má prošitý šev.

Proč promokne i nepromokavý batoh

Výrobce batohů Deuter to popisuje otevřeně. Švy, kapsy a zipy jsou vždycky slabým místem, pokud nejsou zvlášť ošetřené. Firma proto švy zatavuje horkým lisem a na zipy používá polyuretanovou vrstvu, ale běžný trekový batoh takhle ošetřený není.

Druhá cesta dovnitř je tlak. Za vydatného deště nebo když se do nacpaného batohu opře voda z nasáklé látky, protlačí se vlhkost i skrz zátěr. Zátěr navíc stárne. Po několika sezonách provozu a praní ztrácí i ta nejlepší vnitřní vrstva svoje vlastnosti. Třetí si spousta lidí neuvědomí, dokud ji nezažije, voda stéká po pláštěnce nebo po bundě dolů po zádech a dostane se do prostoru mezi vaše záda a batoh. Tam pláštěnka nesahá. Právě odsud bývá batoh mokrý zevnitř i tehdy, když je potah dokonale natažený.

Co pláštěnka umí a kde končí

Potah zachytí déšť, který na batoh padá shora a z boků, a je to nejlevnější ochrana, jakou si můžete v batohu vézt. Váží typicky kolem sta gramů podle velikosti a materiálu.

Jeho slabiny poznáte hned první bouřkou. Ve větru se nadzvedává, takže hledejte potah se stahovací šňůrkou a přezkou, ne jen s gumou po obvodu. Nefunguje, když máte zvenku připnutou karimatku nebo hole, protože přes ně nedosedne. A ve spodní části se v něm drží voda, kterou musíte občas vylít.

Většina batohů má potah zabudovaný ve spodní kapse. Je to pohodlné, ale bývá tenký a v ostrém terénu se protrhne. Když si kupujete potah zvlášť, vyberte ho o velikost větší, než je objem batohu, aby přetáhl i přeplněný tubus.

Vyplatí se vybrat ho v jasné barvě nebo s reflexním prvkem, protože v mlze a v šeru vás na cestě vidí lépe.

Kdo chodí po značkách v nižších polohách a v batohu má hlavně jídlo a bundu, vystačí si s potahem klidně roky. Na vícedenní túru se spacákem to samo o sobě nestačí.

Vnitřní vak a pytle na oblečení

Nejspolehlivější ochrana je uvnitř batohu. Vnitřní vak, tedy jeden velký vodotěsný pytel vložený do hlavního prostoru, vytvoří izolovaný prostor, do kterého se voda ze švů ani ze zad nedostane.

Váží míň než potah, obvykle několik desítek gramů. Nedělá ve větru plachtu. A funguje i tehdy, když má batoh zvenku přivázanou karimatku.

Praktičtější než jeden velký vak je ale dělení do několika menších. Spacák do jednoho, suché oblečení na spaní do druhého, elektronika a doklady do třetího. Když jeden pytel propustí, zbytek zůstane suchý.

Rozdílné barvy pytlů znamenají, že v dešti nehledáte čelovku ve všech třech. Kam se pak jednotlivé vaky v batohu ukládají, řeší návod na balení batohu.

Nejlépe těsní vaky s rolovacím uzávěrem, takzvané dry bagy, které se zaroluje třikrát a zaklapne přezkou. Levné pytle na oblečení bez rolovacího uzávěru odolají mlze a stříkanci, ne dvěma hodinám v lijáku.

Nouzovka existuje a funguje překvapivě dobře. Silný pytel na odpadky vložený do batohu jako vak zvládne jeden deštivý den. Trhá se na hranách, ale nic neváží a nic nestojí.

Batoh sám ovšem nasákne, ztěžkne o půl kila a schne dva dny. S tím vak nic neudělá, a proto se v horách používá kombinace obojího.

Impregnace se obnovuje, netrvá věčně

Vnější impregnace se označuje zkratkou DWR (durable water repellent). Je to úprava povrchu vlákna, po které voda sklouzne v kapkách místo toho, aby se do látky vsákla. Deuter od roku 2020 používá DWR bez látek PFAS.

Trvanlivá tahle úprava není. Obrousí se odíráním o oblečení a skálu, zanese se potem, prachem a mastnotou a přestane fungovat. Poznáte to snadno. Když se voda přestane srážet do kapek a látka na povrchu ztmavne, impregnace odešla.

Obnova je otázka půl hodiny. Batoh vysypte, vytřepte drobky a omyjte vlažnou vodou s houbou, případně mýdlem určeným na outdoorové textilie. Nechte proschnout, pak naneste impregnační sprej na čistý povrch a znovu nechte uschnout ve stínu.

Do pračky batoh nedávejte. Běžný prací prostředek naruší impregnaci i lepené díly a odstředění zdeformuje výztuhu zad.

Ani čerstvá impregnace z batohu vodotěsný obal neudělá. Posune jen hranici, od které látka začne nasakovat.

Na co si dát pozor

Mokrý spacák je v horách větší problém než mokré tričko. Vlhké peří se sesype a izolaci ztratí skoro úplně, syntetická náplň si část hřejivosti udrží, ale ani jedna varianta se přes noc nevysuší a noc v mokrém spacáku znamená prochladnutí, po kterém se ráno hůř rozhoduje a hůř chodí. Spacák proto patří do samostatného vodotěsného vaku vždy, i když máte batoh z laminátu a přes něj potah. Když v dešti a v chladu začnete být promrzlí, přestanete se třást a hůř se vám mluví, nepokračujte v cestě a vyhledejte úkryt. Při podezření na podchlazení, při úrazu nebo při ztrátě orientace volejte Horskou službu na čísle 1210, případně tísňovou linku 112.

Co si pořídit jako první

Na jednodenní túry po Česku stačí potah a jeden malý vodotěsný pytel na telefon a doklady. Vejde se to do kapsy a pořídíte to levněji než jednu turistickou mapu.

Kdo přespává venku, ať začne obráceně: nejdřív vodotěsný vak na spacák a na suché oblečení, potah až potom. Chrání totiž to, na čem v horách skutečně záleží. A kdo se rozhoduje mezi dražším batohem z vodotěsné látky a levnějším nylonem s vaky uvnitř, nechá si peníze. Rozdíl v suchosti obsahu bude po dni v dešti minimální. Na čem u batohu opravdu záleží, tedy na zádovém systému, objemu a bederním pásu, se soustředí návod, jak vybrat turistický batoh.