Horská služba ČR má vlastní tísňovou linku 1210. Funguje nonstop a na druhém konci sedí dispečer, který ví, kdo je zrovna v terénu a jak dlouho mu potrvá cesta nahoru. Vedle ní platí evropská 112 i národní čísla, která znáte z města. Volba čísla rozhoduje hlavně o tom, kolika přepojeními hovor projde. Čas ale ušetříte jinde. Tím, že umíte popsat, kde stojíte.
Které číslo v horách platí
Číslo na horskou službu je 1210. Na svých kontaktech ho Horská služba ČR uvádí jako pohotovostní číslo v mezinárodním tvaru +420 1210. Ten si zapamatujte. V pohraničí se telefon běžně přihlásí k polskému, německému nebo rakouskému operátorovi a kratší tvar pak nemusí projít.
112 je jednotné evropské číslo tísňového volání. V Česku ho provozuje Hasičský záchranný sbor přes čtrnáct krajských telefonních center tísňového volání. Operátoři odbavují hovory česky, anglicky a německy a při hovoru z mobilu pracují s lokalizací volajícího.
Národní tísňová čísla podle Ministerstva vnitra vypadají takhle: 155 zdravotnická záchranná služba, 150 hasiči, 158 policie, 156 městská policie.
V horách se to zjednoduší na dvě možnosti. Úraz, zabloudění nebo problém v terénu patří na 1210. Když si nejste jistí, komu situace patří, nebo se na 1210 nedovoláte, vytočte 112. Sanitku k parkovišti pod kopcem sežene i 155, jenže nad hranicí lesa vás stejně bude vytahovat Horská služba.
Za hranicí přestává 1210 platit. Každá země má vlastní horskou záchranu i vlastní číslo, a jestli si ho nezjistíte předem, jistá cesta vede přes 112. Ta funguje v celé Evropské unii a spojí vás s centrem té země, v jejíž síti se zrovna nacházíte.
Co operátor potřebuje slyšet
Než zmáčknete tlačítko, srovnejte si pořadí. Kde jste, co se stalo, kolik je lidí a v jakém jsou stavu. Polohu řekněte jako první, ne až na konci hovoru. Když spojení v půlce spadne, ať už má dispečink to podstatné.
Pak přijde na řadu vaše jméno a číslo, na kterém vás zastihnou. Počítejte s tím, že vám budou volat zpět.
Hasičský záchranný sbor přidává jedno pravidlo, na kterém lidé nejčastěji chybují: hovor neukončujte jako první a buďte připraveni doplňovat informace. Otázky operátora působí zdlouhavě, ale posádka se mezitím obvykle už chystá na výjezd.
A nevolejte mezitím domů. Linka musí zůstat volná.
Jak popsat, kde stojíte
Nejlepší popis je jméno z tabulky rozcestníku Klubu českých turistů. Bývá na ní název místa i nadmořská výška a přečtete ji i v mlze. Druhá nejlepší varianta je barva značky, po které jdete, poslední bod, který jste minuli, a odhad, jak dlouho jste od něj šli. Na zimním hřebeni pomůže číslo na tyči tyčového značení. Dál fungují chaty, vrcholy, lanovky, mosty a potoky.
Vyhněte se popisům, které sedí na kilometry čtvereční. „Pod Sněžkou“ nebo „u té chaty“ dispečerovi neřekne skoro nic, kolem každého vrcholu vede několik cest z různých stran. Přidejte, odkud jste vyšli a kterým směrem jste šli.
Souřadnice z mapové aplikace jsou přesné, ale mají háček. Musíte je umět najít offline a rychle. Vyzkoušejte si to doma, ne až s promrzlýma rukama. Většina aplikací je schová do detailu bodu nebo je ukáže po dlouhém podržení prstu na mapě.
Když se ptají na možnost přistání vrtulníku, popište okolí. Jestli je kolem volná plocha, jak daleko dohlédnete, jak silně fouká. Za mlhy a silného větru se letět nedá a záchranáři jdou po svých. To trvá podstatně déle.
Aplikace Záchranka
Aplikaci Záchranka provozuje spolek Záchranka, z. s, po stisknutí tísňového tlačítka si vyberete mezi zdravotní pomocí a ostatními složkami a aplikace odešle vaši polohu. Počítá i s horskou záchranou a funguje v několika sousedních zemích.
Sedne hlavně na situaci, kdy sami netušíte, kde jste. Popsat zamlženou stráň někde nad Bílým Labem umí člověk, který tam chodí. Aplikace tenhle krok obejde.
Kde má limity: potřebuje nabitý telefon a alespoň nějaký signál, úplně stejně jako obyčejný hovor. Berte ji jako zkratku, ne jako náhradu za schopnost říct do telefonu, kde jste. Nainstalujte si ji doma a jednou si ji projděte nanečisto, ať v ostré situaci nehledáte, kde co je.
Když telefon mlčí
Horská služba ČR popisuje nouzový signál jednoduše. Signalizujte šestkrát za minutu, pak minutu poslouchejte. Přicházející pomoc se hlásí obdobnými signály třikrát za minutu.
Šest krátkých zapískání, minuta ticha, znovu. Píšťalka je slyšet mnohem dál než křik a nevyčerpá vás jako volání. V noci stejný rytmus zvládne čelovka, blikání se v neosídleném terénu pozná na velkou vzdálenost. Nejdůležitější je ta pauza. Většina lidí píská nepřetržitě, dojdou jim síly a odpověď stejně neuslyší. Minuta ticha je část signálu, ne přestávka.
Pomůže i barva. Kontrastní bunda rozložená na volné ploše je ze vzduchu vidět líp než člověk sedící v šedé nepromokavce.
Od roku 2022 jde s linkou 112 komunikovat také přes SMS. Služba vznikla hlavně pro neslyšící a pro situace, kdy hlasový hovor nejde uskutečnit. Zpráva má obsahovat, co se stalo, kde, kdy, kolik lidí potřebuje pomoc a kdo ji posílá.
Když hovor spadne, zkoušejte to dál. Někdy stačí popojít pár desítek metrů výš nebo z úžlabiny na hranu. Zraněného ale kvůli signálu neopouštějte, pokud nejste sami.
Baterie rozhoduje
Horská služba na to upozorňuje zvlášť: chladem klesá životnost baterie. Telefon, který ráno ukazoval čtyřicet procent, se v mrazu umí vypnout dřív, než dovoláte.
Obrana je nudná a funguje. Snižte jas, zapněte úsporný režim, vypněte data, když je nepotřebujete, a noste telefon ve vnitřní kapse bundy, ne v batohu. Powerbanka v mrazu ztrácí kapacitu podobně, takže s ní zacházejte stejně. Píšťalka, čelovka a nabitý telefon váží dohromady pár desítek gramů. Do checklistu na jednodenní túru patří i v létě.
Na co si dát pozor
Nejčastěji se chybuje v načasování. Lidé volají, až když je tma, prší a zraněný člověk už půl hodiny sedí na studeném kameni. Výjezd za někým, kdo se ozval včas a ví, kde stojí, je jiná práce než pátrání po vybitém telefonu.
Druhá věc je přesvědčení, že to nějak dojdeme. Sestup po kamenité pěšině s vyvrtnutým kotníkem za tmy končí druhým úrazem častěji, než se čeká.
Pozor taky na pohraničí. Když se telefon přihlásí k polské nebo rakouské síti, 112 vás spojí s tamním centrem. Řekněte hned v první větě, ve které zemi a v jakém pohoří jste.
A jedna drobnost zadarmo: řekněte číslo 1210 ostatním ve skupině. Když se zraníte vy, vytáčí ho někdo jiný.
Shrnutí
V českých horách volejte 1210, v pohraničí +420 1210. Když se nedovoláte nebo si nejste jistí, 112. Do telefonu řekněte nejdřív, kde jste, pak co se stalo, a hovor neukončujte jako první.
Bez signálu platí šest signálů za minutu a minuta pauzy. Píšťalka v boční kapse batohu je tam přesně kvůli téhle situaci a devětadevadesát túr ze sta se jí ani nedotknete.
Tenhle text nenahrazuje lékaře ani záchranáře. Když váháte, jestli je situace na volání, zavolejte. Posoudit, jak je vážná, je práce dispečera.