Kdo srovnává plyn s lihem poprvé, obvykle sahá po tabulce výkonu z krabice. V terénu ale rozhoduje něco jiného: jak palivo funguje pod bodem mrazu, kolik ho ponesete na stejný počet uvařených hrnků a jak rychle poznáte, že se něco pokazilo. Přehledový text o výběru vařiče probírá plyn, líh i multifuel jako tři možnosti vedle sebe. Tady jde jen o první dva, bod po bodu, do většího detailu.

Rychlost: co doopravdy určuje čas do varu

Plynový hořák dá k dispozici silný, okamžitě regulovatelný plamen od první vteřiny. Lihový hořák hoří slabším a rovnoměrnějším plamenem, který navíc chvíli trvá, než se pořádně rozhoří. Rozdíl v čase do varu je citelný a s klesající teplotou vody i vzduchu roste, protože líh předává teplo pomaleji a hůř snáší jakýkoli průvan kolem hrnce.

Poklice a závětří rozdíl zmenší, nezruší ho. Kdo potřebuje ráno rychle vroucí vodu a nechce čekat, sahá po plynu. Kdo má čas a chce jen dohřát sáčkové jídlo, rozdíl v minutách mu nevadí.

Chování v mrazu: dvě různé příčiny selhání

Plyn selhává v mrazu kvůli tlaku uvnitř kartuše. Ten závisí na teplotě kapalného paliva, a když teplota klesne k nule a níž, obyčejný butan se přestává odpařovat a výkon padá, i kdyby v kartuši zbývala polovina obsahu. Řešení je zimní směs s vyšším podílem propanu a isobutanu, případně kartuše držená v teple u těla před použitím. Líh selhává jinak. Kapalné palivo samo o sobě mráz nevadí, problém je zapálení a rozhoření. Studený líh se hůř odpařuje do zápalné směsi, takže hoří pomaleji a hůř se rozhořívá, a chladný vzduch navíc odebírá teplo dřív, než se stihne předat vodě. Praktický trik je nosit lahvičku s lihem blíž k tělu, ne v přední kapse batohu, kde promrzne stejně jako vzduch kolem.

Ve výšce: tenčí vzduch dopadá na oba jinak

S nadmořskou výškou klesá teplota varu vody, takže jídlo se vaří déle, i když to jako var vypadá. To platí pro oba typy vařiče stejně. Rozdíl je v tom, jak si každý poradí s řidším vzduchem kolem plamene.

Plynový hořák je konstruovaný jako tryska, která nasává a mísí vzduch cíleně, takže i v řidším vzduchu hoří poměrně stabilně. Lihový plamen vzniká nad otevřenou hladinou paliva bez řízeného přívodu vzduchu, a proto na tenčí vzduch reaguje citelněji. Ve vysokohorském terénu tak líh ztrácí ještě víc než v podobně chladném prostředí v nížině.

Hmotnost na celou cestu, ne na jeden var

Samotný lihový hořák je lehčí než plynový. Nemá ventil, kartuši ani hadičku, je to kus kovu bez jediné pohyblivé části. Na víkend nebo krátký výlet do dvou nocí tahle úspora rozhoduje a lihová sestava vyjde na váze líp.

Na delší cestu se poměr obrací. Líh má nižší energetickou hustotu než plyn, takže na stejný počet uvařených hrnků spálíte víc paliva podle hmotnosti. Od zhruba týdne výš přestává lehčí hořák stačit na to, aby vyrovnal těžší palivo, které musíte nést s sebou, a plynová kartuše i s hořákem vyjde na celkové váze lépe.

Dostupnost paliva u nás i na cestách

Líh koupíte prakticky kdekoli. Drogerie, papírnictví, smíšené zboží v podhorské vesnici, všude seženete technický nebo lihový benzín na doplnění lahvičky. Přeléváte si přesně tolik, kolik plánujete spotřebovat, takže neplýtváte půlprázdnou nádobou.

Plynová kartuše potřebuje specializovaný obchod nebo větší hobbymarket, ve výchozí vesnici pod horami ji ne vždy seženete, takže se vyplatí mít zásobu předem. Šroubovací závit se standardizovaným rozhraním je napříč evropskými značkami stejný, takže kartuše koupená v jednom obchodě sedne na hořák jiné značky bez problémů.

Obsluha: co se může pokazit uprostřed vaření

Plynový vařič se ovládá otočením ventilu, plamen jde ztlumit i úplně vypnout v okamžiku. Když dojde palivo, poznáte to podle slábnoucího plamene a stačí přišroubovat novou kartuši. Piezo zapalování bývá první díl, který v terénu selže, hlavně ve vlhku, takže se pořád vyplatí nosit náhradní zapalovač nebo zápalky.

Lihový vařič se nedá plynule přiškrtit, u většiny modelů ho vypnete jedině udušením plamene poklopem nebo hrncem. Chcete-li přidat palivo v půlce vaření, musíte počkat, až vařič vychladne, přelít zbylý líh a teprve pak dolít, což vaření na delší dobu přeruší. Kdo počítá s jedním souvislým varem bez dolévání, tenhle rozdíl v praxi nepozná.

Kdo vaří opakovaně za sebou pro víc lidí, na líh kvůli tomu čeká déle, než by čekal na plyn.

Kombinace jako pojistka na delší cestu

Zkušení turisté občas berou malý lihový vařič jako zálohu k hlavnímu plynovému, ne jako náhradu. Lihový hořák se nezadře, nemá co prasknout na závitu a i s minimem paliva odvaří nouzový hrnek čaje, když kartuše dojde dřív, než člověk čekal. Na krátký víkendový výlet je to zbytečná výbava navíc, na delší expedici mimo dosah obchodu to je rozumná pojistka za pár desítek gramů.

Bezpečnost: dvě různé podoby rizika

Plynové riziko je nejčastěji technické. Únik na spoji poznáte podle syčení a musíte hned zavřít ventil, jinak hrozí vzplanutí u otevřeného plamene. Riziko je jasně signalizované, i když nebezpečné.

Lihové riziko je nejčastěji lidské. Plamen hořícího lihu je za denního světla skoro neviditelný, takže se snadno stane, že někdo dolévá palivo do vařiče, který ještě hoří. Rozlitý hořící líh se navíc chová jako tekutý oheň, roztéká se po povrchu a hoří i tam, kam se dostane. Než začnete dolévat, vždycky si na hořák sáhněte hřbetem ruky zpovzdálí a ověřte, že opravdu vychladl.

Zásady pro vaření ve stanu, otravu oxidem uhelnatým i první pomoc při opaření shrnuje přehledový text o výběru vařiče. Platí stejně pro obě paliva.

Na co si dát pozor

Nekupujte nejlevnější technický líh bez rozmyslu. Kvalita se liší a nečistoty v levném lihu hoří nerovnoměrně a víc čadí.

Kartuši ani lahvičku s lihem nenechávejte v autě na slunci přes léto. Obojí se v horku chová jinak, než na jaké je vařič nastavený, a u kartuše navíc roste vnitřní tlak.

Shrnutí

Pro většinu túr po českých horách, hlavně v chladnějším počasí a ve skupině, dává smysl plynový vařič se šroubovací kartuší. Je rychlejší, spolehlivější v mrazu a na delší cestě vyjde i lehčí.

Líh si vyberte, když jdete sólo, chodíte hlavně v teplejší části roku a chcete co nejjednodušší a nejlehčí sestavu na krátký výlet. Na dlouhý zimní přechod ani na skupinové vaření se nehodí.