Termoprádlo se od letní základní vrstvy liší víc, než napovídá podobný vzhled. Jde o dvoudílnou soupravu na mráz, kde gramáž a přiléhavost rozhodují o pohodlí víc než u tenkého trika na jaro. Merino a syntetiku pro běžnou základní vrstvu rozebíráme jinde, tady jde jen o zimní soupravu a o to, kdy se do ní vyplatí investovat.

Kdy termoprádlo skutečně potřebujete

Na chůzi do kopce v mírném mrazu si často vystačíte s obyčejnou základní vrstvou a fungujícím svrchním systémem, protože tělo si teplo vyrábí samo. Termoprádlo dává smysl tam, kde se hodně stojí a málo hýbe, na sledování dětí na sjezdovce, na focení na vyhlídce v lednu, na dlouhém čekání na vlek nebo na běžky do kopce v opravdovém mrazu, kde vítr na hřebeni umí ochlazovat i při zdánlivě mírné teplotě vzduchu.

Pro rychlou celodenní chůzi v horách je klasická základní vrstva často lepší volba, protože se v ní míň potíte. Termoprádlo si pak berete jako druhou sadu do batohu, kterou obléknete až na noc nebo na dlouhou zastávku.

Zimní kempování a spaní ve stanu pod bodem mrazu je další situace, kde se souprava vyplatí. Nosí se pak jako spodní vrstva do spacáku, kterou máte oblečenou jen na noc a nikdy za chůze, takže zůstává suchá i po celodenní túře ve zbytku oblečení.

Gramáž rozhoduje o tom, pro koho je souprava

Lehčí zimní termoprádlo v rozmezí zhruba 200 až 240 gramů na metr čtvereční se hodí pro pohyb, tedy pro běžky do kopce, zimní procházky nebo túry s přestávkami. Dost hřeje, a přitom v něm jde chodit bez okamžitého propocení.

Silnější varianty kolem 260 až 320 gramů patří k statickým aktivitám. Sledování závodu, focení na vyhlídce nebo dlouhé čekání ve frontě na vlek jsou situace, kde tělo teplo nevyrábí a potřebuje ho z oblečení. V pohybu je tahle gramáž zbytečně teplá a rychle se v ní zpotíte.

Vnitřní strana bývá u zimního prádla česaná nebo smyčková, což znamená, že vlákno má na povrchu drobné kličky, které zadrží víc vzduchu než hladká pletenina letního trika. Právě tahle struktura dělá z termoprádla jinou kategorii než tenčí základní vrstvu, ne jen silnější verzi téhož.

Merino, nebo syntetika v mrazu

V mrazu platí podobná pravidla jako u letní vrstvy, jen s většími důsledky. Syntetické termoprádlo schne rychle, což se hodí na chatě nebo v autě po dni na sjezdovce, ale za vlhka rychleji chladí, a to je v mrazu citelnější než v létě.

Merino drží teplo i za mírného zvlhčení a méně páchne, což ocení lidé na vícedenním zimním výletu, kde se prádlo mění jen jednou za pár dní. Cena je vyšší a tenčí merino se v místech tření, jako je vnitřní strana stehen nebo podpaží, opotřebuje rychleji než syntetika. Směsové tkaniny s vyšším podílem merina a menší příměsí syntetiky se snaží spojit obojí. V praxi to znamená o něco rychlejší schnutí než čisté merino a o něco menší zápach než čistá syntetika, za cenu, která leží mezi oběma.

Střih a proč sedí jinak než letní triko

Termoprádlo má sedět těsně na kůži, ne škrtit. Volný střih nechává mezi látkou a tělem vrstvu vzduchu, která se v klidu neohřeje a funkci prádla oslabí. Příliš těsný kus naopak stlačuje a snižuje schopnost tkaniny zadržet vzduch ve svých vláknech.

Švy vedené technikou zvanou flatlock, tedy ploché prošití bez vyvýšeného hřebínku na vnitřní straně, zabraňují otlakům pod druhou vrstvou oblečení nebo pod postrojem lyžařských vázání. U levnějších souprav bývají švy klasické, vypouklé, a při celodenním nošení pod těsnějším oblečením se ozvou.

Vrchní díl s vysokým límcem nebo s rolákem chrání krk, kudy uniká hodně tepla, a dlouhé rukávy s poutkem na palec zabrání vyhrnování pod rukavicemi. Kalhotová část by měla mít pas, který nesjíždí pod dalšími kalhotami a nezaškrcuje v sedě.

Vrchní díl a kalhoty se nemusí kupovat společně

Souprava se prodává jako set, ale nic nebrání kombinovat vrchní díl jedné gramáže s kalhotami jiné. Nohy se v botách a v kalhotách přes ně zahřejí líp než horní část těla vystavená větru, takže spousta lidí volí tenčí vrchní díl a silnější spodní.

Platí to i obráceně u aktivit, kde se hodně hýbou paže a méně nohy, třeba při běžkování klasickou technikou do kopce. Kombinace podle konkrétní aktivity dává větší smysl než automatický nákup jednotné soupravy ve stejné gramáži nahoře i dole.

Cena a trvanlivost

Syntetické termoprádlo najdete v nejnižší cenové kategorii za cenu srovnatelnou s obyčejným tričkem, jen o něco vyšší kvůli hustší pletenině. Odolá oděru líp než merino a vydrží víc sezon bez viditelného opotřebení. Merinová souprava stojí citelně víc, hlavně kvůli ceně a zpracování suroviny. Tenčí merino se prodře na vnitřní straně stehen a v podpaží rychleji, než by člověk čekal, hlavně u lidí, kteří v prádle chodí, ne jen stojí. Kdo termoprádlo obléká jen párkrát za zimu na výjimečné akce, tomu se rozdíl v ceně vyplatí míň než tomu, kdo ho nosí pravidelně na běžky nebo na zimní túry.

Péče, kterou letní triko nepotřebuje

Základní zásady praní má termoprádlo společné s letní základní vrstvou, zimní souprava k nim ale přidává pár věcí navíc. Česaný nebo smyčkový vnitřek zadržuje víc prachu a odloupané kůže než hladká letní pletenina, takže po vícedenním výletu na běžkách nebo na horách bývá souprava špinavější, než na první pohled vypadá, i když nepáchne.

Časté praní na vyšší otáčky ale česanou strukturu postupně zplihne a sníží její schopnost zadržet vzduch, tedy přesně tu vlastnost, kvůli které je souprava teplejší než letní triko. Vyplatí se proto prát šetrněji a častěji větrat mezi jednotlivými dny, než prát po každém použití na plný výkon pračky. Na vícedenní zimní výlet se navíc druhá souprava jako záloha hodí víc než u letního oblečení, protože vlhké zimní prádlo v batohu schne citelně pomaleji.

Na co si dát pozor

Nekupujte termoprádlo o číslo větší v domnění, že bude teplejší, je to přesně naopak (viz vysvětlení výše). Radši zkuste velikost přímo v obchodě a hlídejte, aby rukávy ani nohavice nesjížděly při pohybu paží a nohou.

Nenoste silnou zimní soupravu do intenzivního pohybu. Zpocené termoprádlo v mrazu chladí rychleji než mírně prochladlá, ale suchá tenčí vrstva, a na zastávce to pak pocítíte silněji, než čekáte.

Shrnutí

Na pohyb v mrazu, tedy na běžky do kopce nebo na zimní túru s přestávkami, volte lehčí gramáž kolem 200 až 240 gramů. Na stání a čekání, ať už na vleku nebo na vyhlídce, sáhněte po silnější variantě nad 260 gramů. Merino se vyplatí na vícedenní zimní výlet, kde se prádlo nemění denně, syntetika tam, kde jde hlavně o cenu a rychlé schnutí po jednom dni na horách.